Založení a vznik akciové společnosti - platné od 1. ledna 2021

3.3 Založení a vznik akciové společnosti – platné od 1. ledna 2021

JUDr. Petra Kejvalová

Akciová společnost je dle § 1 odst. 1, 2 ZOK a § 243 ZOK kapitálovou společností, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií, a v níž je účast akcionářů na společnosti představována účastnickými cennými papíry, tedy cennými papíry a zaknihovanými cennými papíry vydanými společností, se kterými je spojen podíl na základním kapitálu společnosti, nebo na hlasovacích právech společnosti a nebo cennými papíry a zaknihovanými cennými papíry, s nimiž je spojeno právo takové účastnické cenné papíry získat.

ZOK upravuje založení akciové společnosti pouze tzv. simultánním způsobem, tedy bez veřejné nabídky akcií; upsáním akcií o jmenovitých hodnotách v součtu odpovídajícímu celému základnímu kapitálu společnosti.

Zcela zásadním krokem při zakládání akciové společnosti je volba formy a druhu účastnického cenného papíru, forma akcie. Pro přiblížení této problematiky níže krátký nástin možností:

Akcie je cenný papír, nebo zaknihovaný cenný papír, se kterým je spojeno právo akcionáře podílet se dle ZOK a stanov společnosti na řízení společnosti, zisku nebo likvidačním zůstatku (v případě zrušení s likvidačním zůstatkem).

Akciová společnost tedy vydává tzv. účastnické cenné papíry:

• cenné papíry a zaknihované cenné papíry, se kterými je spojen podíl na základním kapitálu společnosti nebo hlasovacích právech,

• cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, se kterými je spojeno právo takové cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry získat.

Akcie společnosti může být tedy vydána jako cenný papír nebo jako zaknihovaný cenný papír.

Obchodní firmu definuje občanský zákoník v ustanovení § 423 odst. 1 NOZ jako název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku.

Obchodní firma sestává z tzv. kmene a dodatku.

Dodatek je v podstatě označením druhu obchodní společnosti. V případě akciové společnosti jsou možné pouze tři taxativně stanovené formy dodatku dle § 243 odst. 2 ZOK:

• akciová společnost

• akc. spol.

• a. s.

Jiný dodatek, než shora uvedený, akciová společnost zvolit nemůže. Dodatek v cizím jazyce taktéž není možný.

Podoba kmene firmy je ponechána na uvážení zakladatelů. Podrobnosti a limity tvorby firmy obchodní společnosti upravuje občanský zákoník v ustanovení § 423 a násl. NOZ, když obchodní firma nesmí být zejména zaměnitelná s jinou obchodní firmou a nesmí působit klamavě.

Základním kapitálem je ve smyslu § 30 ZOK souhrn všech vkladů. Dle § 246 ZOK se základní kapitál vyjadřuje v českých korunách, je však připuštěno i vyjádření základního kapitálu v eurech, to však za předpokladu, že akciová společnost vede účetnictví v eurech.

Je stanovena minimální výše základního kapitálu akciové společnosti, a to 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR.

a) založení, respektive období před založením společnosti,

b) období mezi založením a vznikem společnosti,

c) období po vzniku společnosti.

Ustanovení § 122 NOZ stanoví, že právnickou osobu lze ustanovit tzv. „zakladatelským právním jednáním”, zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci, případně jiným způsobem, který stanoví právní předpis.

K založení akciové společnosti vyžaduje ZOK přijetí stanov ve smyslu § 250 ZOK, když zakladatelem je ten, kdo přijal stanovy a podílí se na úpisu akcií.

Ve smyslu § 126 NOZ lze za právnickou osobu jednat i před jejím vznikem, přičemž kdo takto jedná, je z tohoto jednání oprávněn a zavázán sám, vícero osob je pak oprávněno a zavázáno společně a nerozdílně. Toto ustanovení je aplikovatelné i na akciovou společnost, kdy typicky jednají před vznikem akciové společnosti zakladatelé. Ovšem takto může jednat i třetí osoba, v praxi je to však spíše výjimečné. Dále se setkáváme před vznikem společnosti s jednáním správcem vkladu, který není zakladatelem, je ovšem pověřen v zakladatelském jednání.

Akciová společnost může do 3 měsíců ode dne svého vzniku účinky jednání učiněných před jejím vznikem převzít. Pak platí, že je z takových jednání oprávněna a zavázána od počátku. Ve smyslu § 421 odst. 2 písm. n) ZOK náleží rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem do působnosti valné hromady.

Dle § 126 odst. 1 NOZ vzniká právnická osoba dnem zápisu do veřejného rejstříku.

Dle § 9 ZOK musí být návrh na zápis do obchodního rejstříku podán do 6 měsíců ode dne jejího založení, v opačném případě nastávají účinky jako při odstoupení od smlouvy. Při zakládání obchodní společnosti je však možné nastavit tuto lhůtu odlišně. Není-li však stanovena odlišná lhůta, má se za to, že lhůta k podání návrhu je 6 měsíců.

Ve smyslu § 128 NOZ se nelze po vzniku společnosti domáhat určení, že tato společnost nevznikla a nelze z tohoto důvodu zrušit její zápis do veřejného rejstříku. Ve smyslu § 129 NOZ je však možné společnost za stanovených podmínek prohlásit i po jejím vzniku za neplatnou, a to bez návrhu.

Důvodem pro prohlášení akciové společnosti za neplatnou po jejím vzniku je např. pokud chybí zakladatelské právní jednání, nebo zakladatelské právní jednání postrádá nezbytné náležitosti pro právní existenci právnické osoby apod.

Kapitálovou společnost, a tedy i akciovou společnost, může založit vícero zakladatelů, ale i pouze jediný zakladatel, a to jak fyzická, tak i právnická osoba (§ 11 odst. 1 ZOK).

Obsahové náležitosti stanov akciové společnosti vymezuje § 250 ZOK, přičemž toto ustanovení odlišuje náležitosti, které stanovy musí obsahovat po celou dobu existence společnosti (§ 250 odst. 2) a náležitosti, které jsou sice také obligatorní, avšak po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti je lze ze stanov vypustit (§ 250 odst. 3).

Stanovy akciové společnosti musí po celou dobu existence společnosti obsahovat tyto náležitosti (§ 250 odst. 2 ZOK):

• firmu a předmět podnikání nebo činnosti; akciová společnost nemusí být založena pouze za účelem podnikání a v takovém případě bude ve stanovách vymezen předmět činnosti. Předmět činnosti i předmět podnikání se zapisují do obchodního…