Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
Ing. Antonín Daněk
Úplné znění
Ustanovení související
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
§ 55a – vztah k mezinárodním smlouvám
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 s působností v rámci států Evropské unie a s účinností od 1. 6. 2012 platná pro osoby a instituce z Norska, Islandu a Lichtenštejnska a od 1. 4. 2012 ze Švýcarska
Po vstupu ČR do Evropské unie jsou také na území našeho státu uplatňovány koordinační předpisy v oblasti zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Tyto předpisy jsou nadřazeny nad naše zákony, a to v rozsahu, který naše zákony nevymezují nebo jsou našimi zákony upraveny odlišně. Koordinační předpisy platí pro migrující osoby v rámci EU včetně dalších výše uvedených států. Podobné postupy obsahují i některé mezistátní smlouvy pro oblast sociálního zabezpečení (např. smlouva se Srbskem nebo s Makedonií). Pokud se bude odlišná úprava vztahovat na některé konkrétní ustanovení, bude řešena právě na tomto místě.
Smyslem těchto pravidel je především určit, který stát je odpovědný za výběr pojistného a navazujícího poskytování dávek. Není cílem jednotlivé evropské systémy sociálního zabezpečení sjednocovat, což by ostatně vzhledem k jejich různorodosti bylo velmi problematické, nýbrž je koordinovat. Nařízení fungují tím způsobem, že u migrující osoby v závislosti na její konkrétní situaci určí, podle předpisů kterého státu má nárok např. na poskytnutí zdravotní péče, nemocenského či důchod.
V tomto úvodním ustanovení upozorňujeme na základní principy, které se vztahují na státní příslušníky členského státu, osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky bydlící v některém členském státě, které podléhají nebo podléhaly právním předpisům jednoho nebo více členských států, jakož i na jejich rodinné příslušníky a pozůstalé. V této souvislosti zaujímají rozhodující roli čtyři základní principy:
I. Rovnost nakládání
Tento princip, který lze vyložit i jako zásadu rovného zacházení, je považován za jeden z pilířů celého "evropského" práva, neboť zamezuje jakoukoliv diskriminaci z důvodu státní příslušnosti. Podle článku č. 4 Nařízení č. 883/2004 totiž (není-li stanoveno jinak) platí, že osoby, na které se Nařízení vztahuje, požívají stejné dávky a mají podle právních předpisů kteréhokoliv členského státu stejné povinnosti jako jeho státní příslušníci.
K tomuto principu můžeme přičlenit tzv. "princip asimilace faktů", neboli zásadu rovného nakládání s dávkami,…
Navíc získáte ZDARMA každý týden e-mailem:
A to vše bez reklam.
Registrace proběhla úspěšně. Přihlašovací údaje jsme Vám zaslali na e-mail.
Omlouváme se, ale registraci se nepodařilo založit. Zkuste prosím odeslat formulář později.