§ 141 ZP Společná ustanovení o mzdě, platu, odměně z dohod a odměně za pracovní pohotovost

 NahoruObdobí splatnosti

Splatnost mzdy a platu je nutno posuzovat v souvislosti se zněním § 109 odst. 1 ZP, který stanoví, že mzda přísluší za vykonanou práci. Z tohoto ustanovení a ustanovení o splatnosti jednoznačně vyplývá, že zaměstnanec musí obdržet mzdu v období poté, co je práce vykonána, do konce následujícího kalendářního měsíce. Od této úpravy se není možno odchýlit, to znamená, že není možno sjednat ani stanovit lhůtu delší (po konci následujícího kalendářního měsíce po vykonání práce).

Z ustanovení vyplývá, že v případě poskytování mzdy lze volit podle potřeby jakékoliv kratší než měsíční období splatnosti, například při poskytování mzdy denní, týdenní, dekádní nebo jiné kratší období. Kratší období než v následujícím kalendářním měsíci však není možné použít při poskytování platu. Většina složek platu se poskytuje formou paušálních měsíčních částek, a proto je splatnost platu možná až po uplynutí kalendářního měsíce, v němž zaměstnanec práci konal.

V žádném případě však nelze mzdu vyplácet dopředu před tím, než je práce vykonána. Znamená to, že i tzv. zálohy, jejichž poskytování zákoník práce nezakazuje, by neměly být vyšší, než mzda, na kterou za předchozí období zaměstnanci vzniklo právo; pokud by došlo k tomu, že by záloha na mzdu převýšila mzdu, na kterou zaměstnanci vzniklo právo, je zaměstnavatel oprávněn podle § 147 odst. 1 písm. c) rozdíl zaměstnanci srazit.

Mzda musí být v období splatnosti vyplacena celá tak, jak na ni vzniklo zaměstnanci právo. Nevyplacení jakékoliv složky mzdy nebo odložení její výplaty by bylo porušení ustanovení o splatnosti. Jestliže by zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatil mzdu nebo plat nebo jakoukoliv jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (po konci následujícího kalendářního měsíce po vykonání práce), může zaměstnanec podle § 56 odst. 1 písm. b) ZP pracovní poměr okamžitě zrušit; přitom zaměstnanci vzniká podle § 67 odst. 1 ZP právo na odstupné ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Zaměstnanec může pracovní poměr z tohoto důvodu zrušit do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy…