dnes je 19.9.2024

Input:

č. 1494/2008 Sb. NSS, Dualismus práva: povaha rozhodnutí správního orgánu o vyvlastnění a o nuceném omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene

č. 1494/2008 Sb. NSS
Dualismus práva: povaha rozhodnutí správního orgánu o vyvlastnění a o nuceném omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene
Rozhodnutí správního orgánu: nepřezkoumatelnost
k § 46 odst. 2 a § 110 odst. 1 věta za středníkem soudního řádu správního
k § 59 odst. 2 správního řádu (č. 71/1967 Sb.)*)
I. Rozhodnutí stavebního úřadu o omezení vlastnického práva a o určení výše a způsobu náhrady jsou samostatné výroky, přičemž správnímu soudu přísluší přezkoumávat pouze výrok, který spadá do práva veřejného. Zabýval-li se správní soud věcně i otázkou poskytnuté náhrady, pochybil. V takovém případě Nejvyšší správní soud po zrušení rozsudku krajského soudu vrátí věc krajskému soudu pouze v části týkající se veřejného práva, v části soukromoprávní žalobu odmítne.
II. Nahradil-li odvolací orgán výrokem odvolacího rozhodnutí v plném rozsahu rozhodnutí vydané v prvém stupni, a učinil-li jak jeho výrok, tak i jeho odůvodnění součástí výroku odvolacího rozhodnutí, přičemž jej formuloval tak, jako by byl vydán orgánem prvého stupně, je třeba takové rozhodnutí považovat za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2006, čj. 2 As 8/2006-130)
Prejudikatura: srov. Soudní judikatura ve věcech správních č. 950/2002, č. 127/2004 Sb. NSS, č. 448/2005 Sb. NSS a č. 676/2005 Sb. NSS.
Věc: Akciová společnost G. proti 1) Krajskému úřadu Ústeckého kraje, 2) Obecnímu úřadu Chlumec o vyvlastnění, o kasační stížnosti žalobce.

Žalovaný 2) rozhodl dne 13. 5. 2004 k návrhu Ředitelství silnic a dálnic ČR podle § 114 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), o tom, že vlastnické právo k pozemkům žalobce se na dobu neurčitou omezuje povinností každého vlastníka trpět umístění a provozování inženýrských sítí stavby dálnice D8 - přeložka kanalizace, a to ve prospěch oprávněného, akciové společnosti T. Za omezení vlastnického práva náleží žalobci jednorázová náhrada v penězích v celkové výši 280 Kč, kterou mu poskytne navrhovatel.
Žalovaný 1) v odvolacím řízení rozhodnutím ze dne 19. 11. 2004 výrokem A změnil výrok rozhodnutí žalovaného 2) tak, že odkázal na § 117 stavebního zákona, pozemky přesněji specifikoval, vyvlastnění stanovil ve prospěch České republiky s právem hospodaření s tímto majetkem Ředitelství silnic a dálnic ČR, jinak označil účel vyvlastnění, jako okamžik přechodu vlastnického práva určil den nabytí právní moci tohoto rozhodnutí s tím, že současně zanikají i ostatní práva k vyvlastňovaným pozemkům. Dále určil, že žalovaný 2) stanoví náhradu za vyvlastnění ve výši 2 137 121 Kč a Ředitelství silnic a dálnic ČR tuto částku uhradí do 15 dnů od právní moci rozhodnutí. Výrokem B tohoto rozhodnutí žalovaný 1) změnil i odůvodnění rozhodnutí žalovaného 2) tak, že v něm poukázal na splnění podmínek pro vyvlastnění a neúspěšnost pokusu o získání pozemků dohodou. K námitce žalobce ohledně stanovení způsobu a výše finanční náhrady odkázal na § 2 odst. 1 zákona č. 122/1984 Sb., na § 12 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., na § 1 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. a na § 2
Nahrávám...
Nahrávám...