§ 15 ZDPo - Výpočtový základ

2.1.3.15

§ 15 ZDPo – Výpočtový základ

JUDr. Jan Přib

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

  • § 16 – osobní vyměřovací základ

  • § 17 – stanovení výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu

  • § 18 – rozhodné období pro stanovení osobního vyměřovacího základu

• Nařízení vlády č. 356/2021 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2022 a o zvýšení důchodů v roce 2022

Výpočtový základ je dalším základním institutem, který ovlivňuje výši přímých důchodů (tj. starobních a invalidních důchodů); procentní výměra těchto důchodů se stanoví v příslušné procentní sazbě z výpočtového základu podle získané délky dob důchodového pojištění.

Výpočtový základ se stanoví z osobního vyměřovacího základu; osobní vyměřovací základ se, pokud převyšuje první redukční hranici, stanoveným způsobem omezuje (jde o tzv. příjmovou solidaritu, tj. o solidaritu pojištěnců s vyššími příjmy s pojištěnci s nižšími příjmy; toto omezování osobního vyměřovacího základu je významným činitelem pro regulování výdajů systému důchodového pojištění). Toto omezování se děje prostřednictvím redukčních hranic.

Ve stanovení výpočtového základu došlo k zásadní úpravě od 30. září 2011, neboť Ústavní soud k tomuto dni svým nálezem č. 135/2010 Sb. zrušil do té doby platnou úpravu. Od 30. září 2011 došlo jednak k novému způsobu omezování osobního vyměřovacího základu, jednak k novému způsobu stanovení redukčních hranic. V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 došlo k omezování osobního vyměřovacího základu prostřednictvím tří redukčních hranic, přičemž způsob redukce v jednotlivých pásmech je ještě v každém roce jiný. Od roku 2015 se osobní vyměřovací základ omezuje prostřednictvím jen dvou redukčních hranic, přičemž způsob redukce v jednotlivých pásmech je již v jednotlivých kalendářních letech počínaje rokem 2015 stejný.

Obecně platí, že se při stanovení výpočtového základu použijí ty redukční hranice, které jsou platné ke dni, od něhož pojištěnec žádá přiznat důchod. To má význam při zpětném přiznání důchodu; důchod lze doplatit zpětně až 5 let ode dne podání žádosti o přiznání důchodu (není tedy rozhodné to, kdy pojištěnec o přiznání důchodu žádá nebo kdy se o důchodu rozhoduje).

Redukční hranice jsou navázány na průměrnou mzdu stanovenou podle pravidel obsažených v odstavci 4 a výši redukčních hranic stanoví nařízení vlády podle zákonných pravidel (výše redukčních hranic je tedy pevně dána zákonem a nelze, jako tomu bylo před 30. zářím 2011, stanovovat výši redukčních hranic na základě uvážení).

Od roku 2015 již platí cílový stav, který přinesl zákon č. 220/2011 Sb. Od roku 2015 se redukce osobního vyměřovacího základu provádí prostřednictvím jen dvou redukčních hranic a způsob redukce je již stálý.

Pro období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017:

• výše první redukční hranice činí částku 12 423 Kč,

• výše druhé redukční hranice činí částku 112 928 Kč.

V období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu konkrétně tak, že:

• do částky 12 423 Kč se počítá 100 %,

• z částky nad 12 423 Kč do částky 112 928 Kč se počítá 26 %,

• k částce nad 112 928 Kč se nepřihlíží.

Pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018:

• výše první redukční hranice činí částku 13 191 Kč,

• výše druhé redukční hranice činí částku 119 916 Kč.

V období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu konkrétně tak, že:

• do částky 13 191 Kč se počítá 100 %,

• z částky nad 13 191 Kč do částky 119 916 Kč se počítá 26 %,

• k částce nad 119 916 Kč se nepřihlíží.

Z tohoto principu stanovení výpočtového základu v roce 2018 vyplývá, že v roce 2018 maximální výpočtový základ může činit 40 940 Kč.

Pro období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019:

• výše první redukční hranice činí částku 14 388 Kč,

• výše druhé redukční hranice činí částku 130 796 Kč.

V období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu konkrétně tak, že:

• do částky 14 388 Kč se počítá 100 %,

• z částky nad 14 388 Kč do částky 130 796 Kč se počítá 26 %,

• k částce nad 130 796 Kč se nepřihlíží.

Z tohoto principu stanovení výpočtového základu v roce 2019 vyplývá, že v roce 2019 maximální výpočtový základ může činit 44 655 Kč.