§ 15 Úhrada dlužného pojistného

Komentář

Pokud zaměstnavatel nebo fyzická osoba jako podnikatel či osoba bez zdanitelných příjmů neplatí pojistné (zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného u OSVČ) včas a ve správné výši, vzniká dluh na pojistném a penále, jehož výše od 1. 1. 2007 činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

Dluh na pojistném – společně s penále – vzniká při:

• placení pojistného opožděně,

• placení pojistného v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem,

• kombinaci těchto chybných postupů,

• neplacení pojistného.

Nároky na vzniklé pohledávky jsou uplatňovány ve smyslu zákona, neboť informační a kontrolní systémy zdravotních pojišťoven (případně v součinnosti s jinými institucemi) zcela relevantně umožňují evidovat a následně vyčíslit příslušnou pohledávku. Zpravidla je plátce – dlužník nejprve vyzván k dobrovolné úhradě konkrétního dluhu. Pokud tento dluh není ve stanovené lhůtě uhrazen, zahájí zdravotní pojišťovna v předmětné záležitosti správní řízení a následně vystaví platební výměr. Jedná-li se o nezpochybnitelné pohledávky, může zdravotní pojišťovna využít institutu výkazu nedoplatků. Pravomocné a vykonatelné tituly, nejsou-li plně uhrazeny, se stávají předmětem vymáhání, a to třeba i prostřednictvím exekutorských úřadů.

Pokud plátce uznává dlužné pojistné, co do důvodu a výše, měl by toto ve svém vlastním zájmu urychleně zaplatit, popřípadě se domluvit se zdravotní pojišťovnou na splátkovém kalendáři. Zaplacení dlužné částky pojistného má totiž dvě výhody – jednak dnem úhrady dluhu přestává běžet penále, jednak je zaplacení dlužné částky pojistného nezbytným předpokladem pro rozhodování o odstranění tvrdosti ve věci dlužného penále, pokud si zaměstnavatel tuto žádost podá. Pro…