2.1.3.16
§ 16 ZDPo – Osobní vyměřovací základ
JUDr. Jan Přib
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
-
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
-
§ 37 – vedení a předkládání záznamů
-
§ 38 – evidenční listy důchodového pojištění
-
§ 83 odst. 3 a § 86 odst. 5 – žádost o uznání za vyloučenou dobu
-
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
-
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření
-
Nařízení vlády č. 381/2020 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a o zvýšení důchodů v roce 2021
V ustanovení je upraven způsob výpočtu osobního vyměřovacího základu jako měsíčního průměru indexovaných výdělků dosažených v rozhodném období. Prostřednictvím osobního vyměřovacího základu se stanoví výpočtový základ. Základními pojmy zde jsou roční vyměřovací základ, rozhodné období a vyloučené doby.
Nahoru Roční vyměřovací základ
Roční vyměřovací základ se zjišťuje za každý jednotlivý kalendářní rok rozhodného období. Aby výdělky v jednotlivých letech neztrácely na reálné hodnotě, násobí se (tzv. indexují) koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu; výpočet tohoto koeficientu je upraven v § 17 ZDPo (pro tento výpočet je třeba znát příslušné hodnoty všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu, které stanoví vláda nařízením). Pro rok 2021 se používají hodnoty za rok 2019 a podle nařízení vlády č. 381/2020 Sb. všeobecný vyměřovací základ za rok 2019 činí 34 766 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu tohoto základu činí 1,0194; například výdělky (úhrn výdělků) za rok 1986 (první rok rozhodného období) se vynásobí při výpočtu důchodů v roce 2021 koeficientem 11,9570, výdělky za rok 1987 se vynásobí koeficientem 11,7120 atd.
Rozhodné období je upraveno v § 18 ZDPo.
Vyloučené doby jsou upraveny v § 16 odst. 4 ZDPo a jejich smyslem je, aby se doby, kdy se z uznaných důvodů nepředpokládá výdělečná činnost (popřípadě vlivem těchto důvodů by příjem z výdělečné činnosti byl nižší), nepromítaly do výpočtu osobního vyměřovacího základu a nedošlo tak k „rozmělnění” tohoto základu. V případě souběhu vyloučené doby a doby důchodového pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, má přednost doba s příjmy. Doba, v níž netrvala účast na důchodovém pojištění a není hodnocena jako vyloučená doba, tj. doba, kdy pojištěnec neměl žádné příjmy, se za vyloučenou dobu nepovažuje a tato doba osobní vyměřovací základ rozmělní. V návaznosti na postupné prodlužování rozhodného období až k roku, v němž pojištěnec dovrší 19 let věku, bylo zároveň stanoveno, že se doba studia po dobu prvních šesti let po 18. roce věku, i když se nejedná po roce 2009 o náhradní dobu pojištění, bude považovat za vyloučenou dobu (v současné…