dnes je 21.11.2024

Input:

č. 1746/2009 Sb. NSS, Ochrana přírody a krajiny: držení ohroženého živočicha

č. 1746/2009 Sb. NSS
Ochrana přírody a krajiny: držení ohroženého živočicha
Správní řízení: princip dobré správy; užívání odborného jazyka
k čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, ve znění ústavního zákona č. 395/2001 Sb.
k § 3 odst. 3 a § 19 odst. 2 správního řádu (č. 71/1967 Sb.)*)
k § 4 odst. 1, § 8 a § 37 odst. 1 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
I. Adresáti veřejných subjektivních práv a povinností v oblasti veřejné správy jsou v převážné většině právní laici, na nichž nelze vyžadovat, aby své žádosti formulovali zcela pregnantně a pojmenovávali věci přesnými zákonnými termíny, případně dokonce citovali v žádostech přesná zákonná ustanovení. Správní orgány musí při výkonu veřejné moci akceptovat užívání běžného neodborného jazyka ze strany uživatelů veřejné správy. Pokud jsou výrazy z oblasti běžného jazyka nedostatečné, vzbuzující právní nejasnost z pohledu správního orgánu, musí správní orgán vyzvat žadatele k upřesnění obsahu žádosti a vysvětlit mu, proč je upřesnění nezbytné. Platí totiž zásada, že podání je nutno vždy posuzovat podle jeho skutečného obsahu (k čemu směřuje), nikoliv formálního označení (§ 19 odst. 2 správního řádu z roku 1967, § 37 odst. 1 správního řádu z roku 2004).
II. Ustanovení § 3 odst. 3 správního řádu z roku 1967, stejně jako § 4 odst. 1 a § 8 správního řádu z roku 2004, odrážejí principy dobré správy, které jsou aplikovatelné jednak v horizontální rovině mezi vykonavateli veřejné správy navzájem, jednak ve vertikálním vztahu mezi veřejnou správou a jejími uživateli. Pokud principy dobré správy hovoří o nejvhodnějších prostředcích k vyřízení věci, mají se tím samozřejmě na mysli prostředky nejvhodnější pro uživatele veřejné správy, nikoliv pro správní orgán.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2008, čj. 1 As 30/2008-49)
Věc: Josef O. proti Ministerstvu životního prostředí o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalovaného.

Žalobce převzal dne 15. 6. 2001 do své péče mládě jestřába lesního (accipiter gentilis -stáří 5 týdnů), které dle jeho tvrzení pravděpodobně vypadlo z hnízda a bylo nalezeno panem Josefem R. v honitbě Mysliveckého sdružení Obora - Fáberky. Tato samice byla pojmenována jako Kajta a označena kroužkem č. CZ 074377. Žalobce podal tři dny nato, tedy dne 18. 6. 2001, žádost o povolení chovu výše uvedeného mláděte u Okresního úřadu Blansko, referátu životního prostředí (orgán ochrany přírody). Okresní úřad Blansko žádost bez dalšího postoupil Krajskému úřadu Jihomoravského kraje (orgán státní správy myslivosti), který vydal povolení k chovu Kajty v zajetí.
Dne 22. 10. 2005 provedla Česká inspekce životního prostředí (dále též „Inspekce“) u žalobce kontrolu chovu zvláště chráněných živočichů (dravců). Na základě závěrů provedené kontroly, kterými byl žalobce vyzván k předložení výjimky dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“), se žalobce opětovně obrátil na příslušný orgán ochrany přírody (v souvislosti se zrušením okresních úřadů přešla tato působnost na krajské úřady). Krajský úřad Jihomoravského kraje povolil výjimku ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů živočichů
Nahrávám...
Nahrávám...