č. 1750/2009 Sb. NSS, Daň z příjmů: přípustnost dodatečného daňového
č. 1750/2009 Sb. NSS
Daň z příjmů: přípustnost dodatečného daňového
k § 34 odst. 1 a § 38p zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období 2001 a 2002
k § 27 odst. 1 písm. h) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)
Daňový subjekt, který neuplatnil odčitatelnou položku v podobě daňové ztráty z minulých zdaňovacích období (§ 34 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) v řádně podaném daňovém přiznání k dani z příjmů za příslušné zdaňovací období a kterému byla následně za toto období správcem daně doměřena daň, již nemůže po právní moci dodatečného platebního výměru správce daně uplatňovat tuto daňovou ztrátu v dodatečném daňovém přiznání na nižší daň, než byla stanovena tímto dodatečným platebním výměrem. Takové dodatečné daňové přiznání je podáno v rozporu s § 38p citovaného zákona a jím zahájené řízení musí být dle § 27 odst. 1 písm. h) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zastaveno.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 10. 2008, čj. 5 Afs 27/2008-67)
Prejudikatura: srov. č. 1264/2007 Sb. NSS.
Věc: Ing. Dalibor M. proti Finančnímu ředitelství v Hradci Králové o daň z příjmů fyzických osob, o kasační stížnosti žalobce.
Správce daně po provedené daňové kontrole žalobci dodatečně stanovil základ daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2001 ve výši 1 770 270 Kč a doměřil mu daň ve výši 525 108 Kč (oproti daňové ztrátě ve výši 987 175 Kč uplatněné žalobcem v původním daňovém přiznání). Zároveň správce daně žalobci dodatečně stanovil základ daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2002 ve výši 1 338 328 Kč a doměřil mu daň ve výši 388 884 Kč (oproti daňové ztrátě ve výši 1 003 149 Kč uplatněné žalobcem v původním daňovém přiznání). Žalobce se proti těmto dodatečným platebním výměrům odvolal. Žalovaný odvolání zamítl. Žalobce podal žádost dle § 55b d. ř. o přezkoumání rozhodnutí žalovaného. O těchto žádostech rozhodlo Ministerstvo financí dne 18. 4. 2006 tak, že přezkoumání nepovolilo.
Dne 8. 6. 2006 podal žalobce dodatečná daňová přiznání za zdaňovací období 2001 a 2002, ve kterých uplatnil odčitatelnou položku dle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů, a to za rok 2001 daňovou ztrátu z předchozích zdaňovacích období ve výši 1 770 270 Kč a za rok 2002 ve výši 1 338 328 Kč. Základ daně a daň tedy správce daně v obou dodatečných daňových přiznáních vyčíslil částkou 0 Kč. Správce daně s odkazem na § 38p odst. 2 zákona o daních z příjmů daňová řízení zahájená těmito dodatečnými daňovými přiznáními dle § 27 odst. 1 písm. h) d. ř. rozhodnutími ze dne 19. 6. 2006 zastavil. Žalobce podal proti těmto rozhodnutím odvolání, která žalovaný rozhodnutími ze dne 16. 1. 2007 zamítl, přičemž uvedl, že žalobce uplatnil odčitatelnou položku ve výši 1 770 270 Kč a 1 338 328 Kč v rozporu s § 38p odst. 2 zákona o daních z příjmů, neboť podal dodatečná daňová přiznání na nižší daňovou povinnost, o 525 108 Kč za rok 2001 a o 388 884 Kč za rok 2002.
Žalobce rozhodnutí napadl žalobami ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který žaloby spojil ke společnému řízení a rozsudkem ze dne 30. 11. 2007 je zamítl. Uvedl,…
