§ 19b ZDP Osvobození bezúplatných příjmů

Komentář k § 19b ZDP

Toto nové ustanovení se dostalo do zákona od 1. 1. 2014 v návaznosti na začlenění zrušené daně dědické a daně darovací do předmětu daní z příjmů. S ohledem na dosavadní malý výnos daně dědické a s ní související náročnou administrativu jsou nyní plně osvobozeny veškeré příjmy z nabytí dědictví nebo odkazu, včetně příjmu obmyšleného z majetku vyčleněného do svěřenského fondu pořízením pro případ smrti.

Osvobozeno je rovněž bezúplatné nabytí pozemku či zřízení věcného břemene na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách, nebo plynoucí do a z veřejné sbírky.

K meziroční změně došlo v daňovém režimu majetkového prospěchu – vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce a výprosníka při výprose. Zatímco v roce 2014 (máme obecně na mysli zdaňovací období započatá v kalendářním roce 2014) tento majetkový prospěch nebyl předmětem DPPO, tak od roku 2015 sice je předmětem daně, ale může být od ní osvobozen při splnění podmínek § 19b odst. 1 písm. d) ZDP – nepřesáhne-li úhrn tohoto majetkového prospěchu od téže osoby částku 100 000 Kč za zdaňovací období (nebo období, za které se podává daňové přiznání). Důvodová zpráva k návrhu předmětné novely (zákonem č. 267/2014 Sb.) dodává, že samotná forma "smlouvy o výpůjčce nebo výprose" nemusí automaticky znamenat, že se jedná o bezúplatný příjem. Tato smlouva totiž může být součástí daleko širších smluvních ujednání v rámci ekonomických vztahů. Například není žádný test osvobození od daně zapotřebí u výpůjčky v režimu zajištění závazku převodem práva, kde vypůjčitel nezískává žádný prospěch a tento institut je v prvé řadě využíván k eliminaci rizik na straně věřitele a je srovnatelný se zástavním právem u nemovitých věcí. Stejně je tomu při výpůjčce strojů, zařízení, šablon a forem pro zajištění smluvních dodávek pro půjčitele a dále u výpůjček muzejních a galerijních předmětů pro různé expozice u veřejně prospěšných poplatníků.

Dále je od DPPO osvobozen bezúplatný příjem veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem v ČR (za obdobných podmínek i jinde v EU nebo ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor), pokud je nebo bude využit pro účely uplatnění odpočtu od daně "dárcem" vymezené v § 15 odst. 1 ZDP nebo § 20 odst. 8 ZDP nebo jeho kapitálové dovybavení. Do konce roku 2014 toto osvobození nemohly použít obce a kraje, což jim ale značně komplikovalo administrativu (kvůli daňové neuznatelnosti souvisejících výdajů), proto byla tato výluka od roku 2015 zrušena, přičemž přechodné ustanovení umožňuje obcím a krajům uplatnit toto osvobození zpět za rok 2014. Dojde-li k porušení podmínky, bude bezúplatný příjem dodatečně zdaněn v roce tohoto porušení na základě § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bodu 3.

Dodejme, že od roku 2014 se osvobození bezúplatných příjmů veřejně prospěšných poplatníků neuplatní ani v případě, když se jej takovýto poplatník svobodně vzdá, což mu pak umožní uplatnit související daňové výdaje. Ovšem toto rozhodnutí o uplatnění nebo vzdání se osvobození bezúplatných příjmů nelze zpětně změnit (např. v dodatečném přiznání).

S účinností od poloviny roku 2017, resp. od zdaňovacího období započatého 1. 7. 2017 nebo později zasáhly ustanovení § 19b ZDP tři drobné změnové body příslušné novely (zákon č. 170/2017 Sb.), které se navíc prakticky netýkají podnikatelů. V prvním případě navíc došlo pouze o tzv. legislativně technické úpravě, když bylo osvobození bezúplatného příjmu vlastníka jednotky – v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě nebo osobou, která se stane vlastníkem nově vzniklé jednotky v tomtéž domě – pouze přesunut z § 19 ZDP mezi věcně přiléhavější typy osvobození a priori bezúplatných příjmů do § 19b ZDP.

Druhý změnový bod dodatečně navazuje na začlenění (inkorporaci) daně darovací do daně z příjmů. Osvobozeny jsou všechny bezúplatné příjmy vyjmenovaných subjektů stejně jako v případě daně darovací, tedy nikoliv ve vztahu k účelu použití bezúplatného příjmu, ale ve vztahu k subjektu, který bezúplatný příjem obdržel. Výčet těchto subjektů se proto z dosavadních veřejně prospěšných poplatníků rozšířil o – územní samosprávný celek a jím zřízenou příspěvkovou organizaci, dobrovolný svazek obcí, veřejnou výzkumnou instituci, veřejnou vysokou školu – mají-li sídlo v ČR. A dále se toto osvobození nově vztahuje rovněž na bezúplatné nabytí majetku právnickou osobou se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud jeho právní forma a předmět činnosti jsou obdobné právě uvedeným subjektům.

A konečně poslední avizovanou změnou bylo rozšíření výčtu bezúplatných příjmů, u kterých si může – ovšem pouze veřejně prospěšný poplatník – rozhodnout, zda příslušné osvobození od daně uplatní, nebo ne. Konkrétně lze kromě dosavadních běžných "darů" přijatých veřejně prospěšnými poplatníky pro účely vymezené…