Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
Ing. Martin Gorčík
Úplné znění
Ustanovení související k § 2 ZoR
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (ZoR)
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ)
Komentář k § 2 ZoR
Jde o "vstupní" ustanovení, které vymezuje ty rezervy a opravné položky, jejichž tvorba a zúčtování je daňově účinná.
Komentář k § 2 odst. 1 ZoR
V souvislosti s rezervou na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 došlo rovněž k jejímu výslovnému doplnění do ustanovení § 2 ZoR, které upravuje taxativní výčet daňově účinných rezerv. Zákonnými rezervami se tedy rozumí:
bankovní rezervy,
rezervy v pojišťovnictví,
rezerva na opravy hmotného majetku,
rezerva na pěstební činnost,
rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a
ostatní rezervy v rozsahu stanoveném ZoR.
Podmínky pro tvorbu a zúčtování těchto rezerv jsou následně upraveny v ustanoveních § 5, § 6, § 7, § 9, § 10, § 10a a § 11a až § 11c ZoR.
Komentář k § 2 odst. 2 ZoR
Podle ZoR lze vytvořit pouze opravné položky k pohledávkám. Poplatník, který tedy hodlá vytvořit na vrub daňových nákladů opravnou položku, musí nejprve testovat, zda samotná pohledávka je způsobilá k této daňové tvorbě. To tedy znamená, že ne ke každé pohledávce lze vytvořit na vrub daňových nákladů zákonné opravné položky. ZoR v ustanovení § 2 odst. 2 vymezuje základní podmínky, týkající se pohledávek, které musí být splněny, aby tvorba opravných položek k těmto pohledávkám byla daňově účinná. Pohledávky, jako základna pro tvorbu opravných položek na vrub daňových nákladů, musí projít následujícím testem:
jedná se o pohledávky tzv. nového bloku, tj. splatné po 31. 12. 1994
pohledávky musí být nepromlčené,
pohledávky musí být zaúčtované v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen "ZoÚ"),
pohledávky byly zaúčtovány ve prospěch výnosů a
tento výnos byl zdaněn v obecném základu daně z příjmů právnických osob.
Poslední dvě jmenované podmínky kladené na samotné pohledávky pro tvorbu zákonných opravných položek však již s účinností od 1. 1. 2015 neplatí absolutně. ZoR ve znění zákona č. 267/2014 Sb. totiž umožňuje, za splnění všech ostatních podmínek, aby poplatníci daně z příjmů právnických osob mohli vytvářet zákonné opravné položky také u pohledávek, o kterých:
bylo při jejich vzniku účtováno v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví snížením zaúčtovaných nákladů a takto vzniklý příjem byl zdaněn v obecném základu daně nebo
bylo v důsledku oprav minulých období v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví účtováno rozvahově a pro účely zjištění základu daně bylo nutné o celou jejich hodnotu zvýšit výsledek hospodaření.
Promlčení pohledávek
Nejprve je třeba upozornit na to, že promlčení pohledávek a závazků bylo do 31. 12. 2013 komplexně upraveno jak pro závazkové vztahy, řídící se zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem (viz § 100 až 114 ObčZ), tak pro obchodní závazkové vztahy, a to v ustanoveních § 387 až 408 NOZ.
Od 1. 1. 2014 je právní institut promlčení upraven pouze v občanském zákoníku, a to v ustanoveních § 609 až 653 NOZ. Promlčením sice pohledávka nezaniká, ale právo na straně věřitele je oslabeno tím, že v případném soudním sporu může dlužník uplatnit námitku promlčení. Pokud tedy věřitel v zákonem stanovené promlčecí lhůtě svoji pohledávku neuplatní, nevymáhá na dlužníkovi, pak se jeho pohledávka stane promlčenou. V praxi si však poplatníci mnohdy nevystačí se znalostí obecné promlčecí lhůty, která činí podle § 629 NOZ tři roky. Jednak existují takové pohledávky, které se promlčí dříve, než ve výše uvedené obecné promlčecí lhůtě, ale také v případě některých pohledávek mohlo dojít ke stavění či přetržení běhu promlčecí lhůty.
Stavění běhu promlčecí lhůty je spojeno s vymáháním pohledávky v rozhodčím či soudním řízení, kdy promlčecí lhůta neběží od podání žaloby do vydání pravomocného rozsudku ve věci dané pohledávky. Naproti tomu přetržení běhu promlčecí lhůty je svázáno například s uznáním dluhu. Pokud tedy dlužník uzná svůj dluh, pak původní běh promlčecí lhůty je právně bezvýznamný a promlčecí lhůta začne běžet znovu.
Dále je možno odkázat na ustanovení § 630 NOZ, ze kterého vyplývá, že smluvní strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let.
Lze tedy uzavřít, že pokud dojde k promlčení dané pohledávky, pak k ní nelze tvořit zákonné opravné položky podle ZoR a ani ji není možno odepsat do daňových nákladů podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP.
Pro úplnost je třeba dodat, že výše uvedené podmínky, kladené na testované pohledávky, musí být splněny kumulativně.
Dále je nutno zdůraznit, že ustanovení § 2 odst. 2 ZoR současně vymezuje taxativní výčet těch pohledávek, ke kterým není možno tvořit zákonné opravné položky. Opravné položky nelze tvořit k následujícím pohledávkám vzniklých z titulu:
cenných papírů a ostatních investičních nástrojů,
úvěrů,
zápůjček,
ručení,
záloh,
plnění ve prospěch vlastního kapitálu,
úhrady ztráty obchodní korporace,
smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, dále
k pohledávkám nabytým bezúplatně a
k souboru pohledávek.
Pokud se týká cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, pak jejich právní úprava je zakotvena jednak v ustanoveních § 514 až 544 NOZ,…
Navíc získáte ZDARMA každý týden e-mailem:
A to vše bez reklam.
Registrace proběhla úspěšně. Přihlašovací údaje jsme Vám zaslali na e-mail.
Omlouváme se, ale registraci se nepodařilo založit. Zkuste prosím odeslat formulář později.