§ 215 ZP Dodatková dovolená

Délka dodatkové dovolené

Zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po stanovenou týdenní pracovní dobu celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená v délce stanovené týdenní pracovní doby, a pracoval-li za těchto podmínek po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dodatková dovolená v délce odpovídající této kratší týdenní pracovní době.

Dodatková dovolená z důvodu výkonu prací zvlášť obtížných přísluší zaměstnanci při splnění stanovených podmínek, i když má právo na dodatkovou dovolenou z důvodu výkonu prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.

Pracuje-li zaměstnanec za shora uvedených podmínek jen část kalendářního roku, přísluší mu za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce dodatková dovolená v délce jedné dvaapadesátiny stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby. Tato zásada ale neplatí, jde-li o právo na dodatkovou dovolenou za výkon práce v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech. Zaměstnanec, který dovršil 1 rok nepřetržité práce v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech, má právo na dodatkovou dovolenou již za tento rok; pracuje-li zaměstnanec v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech nepřetržitě více než 1 rok, přísluší mu za každých 21 odpracovaných dnů v těchto oblastech 1/12 dodatkové dovolené.

Stejně jako u dovolené za kalendářní rok nebo její poměrné části dochází k odvození délky dodatkové dovolené z týdenní pracovní doby v závislosti na tom, zda zaměstnanec pracuje po stanovenou nebo kratší týdenní pracovní dobu. Výměra dodatkové dovolené činí jednu týdenní pracovní dobu. Zaměstnanec, který pracuje za daných podmínek po celý kalendářní rok, má dodatkovou dovolenou v rozsahu jeho stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby. I délka dodatkové dovolené je tak vyjádřena v hodinách.

Stejný postup zjištění délky dovolené se použije i při zjištění délky dodatkové dovolené, pokud pracovní poměr netrvá po celý kalendářní rok anebo pokud zaměstnanec nekoná práci za podmínek, kdy právo na dodatkovou dovolenou vzniká po celý kalendářní rok. Tato část dovolené se proto zjišťuje jako 1/52 stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby, a to za každou zaměstnancem odpracovanou stanovenou nebo kratší týdenní pracovní dobu.

Výjimkou je pouze stanovení délky dodatkové dovolené u zaměstnanců konajících práci v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech, kde se dodatková dovolená poskytuje nikoliv v závislosti na pracovní době, ale na tom, zda zaměstnanec koná práci na tomto území (přísluší mu za každých 21 odpracovaných dnů v těchto oblastech 1/12 dodatkové dovolené).

Obdobně jako při dovolené za kalendářní rok a její poměrné části podle § 213 ZP se bude i u dodatkové dovolené zjišťovat její délka při změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. Stanoví se obdobné pravidlo, tj. dochází-li u zaměstnance v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně délky stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby.

Zásadní změnou v případě dodatkové dovolené, a to s výjimkou zaměstnanců, kterým vzniká právo na dovolenou, pracují-li v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech, je, že se pro účely dodatkové dovolené od 1. 1. 2021 považují za odpracované pouze ty hodiny, kdy zaměstnanec skutečně za stanovených podmínek práci koná nebo kdy čerpá dovolenou. Pro účely dodatkové dovolené je proto stanoveno jiné pravidlo nežli pro dovolenou podle § 213 ZP a další doby jinak pro účely dovolené považované za výkon práce v § 216 odst. 2 a 348 odst. 1 ZP se pro tyto účely vůbec nepoužijí. Nová úprava tak zohledňuje to, že dodatková dovolená se poskytuje za to, že zaměstnanci reálně konají práci za určitých obtížných podmínek.

Komu přísluší dodatková dovolená

Dodatková dovolená je druh dovolené přímo upravený zákoníkem práce a přísluší zaměstnancům, kteří konají práce uvedené v § 215 odst. 1 až 4 ZP. Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část poskytovaná podle § 213 ZP přísluší všem zaměstnancům, pokud splní podmínky; charakter nebo druh práce nemá pro vznik práva žádný význam. Jinak je tomu ale u dodatkové dovolené, protože vznik jejího nároku je podmíněn výkonem práce výslovně uvedené nebo práce zvlášť obtížné. Tyto práce zákoník práce buď přímo vyjmenovává, nebo je definuje obecnými znaky, které musí být pro vznik práva splněny. Účelem dodatkové dovolené je poskytnout zaměstnancům, kteří tyto vyjmenované zvlášť obtížné práce konají, delší odpočinek. Dodatková dovolená přísluší ze zákona dvěma kategoriím zaměstnanců, a to zaměstnancům pracujícím pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol a dále zaměstnancům, kteří konají práce zvlášť obtížné. Tyto práce jsou uvedeny v § 215 odst. 4 ZP. Jedná se o zaměstnance, kteří:

1. trvale pracují alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby ve zdravotnických zařízeních nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy;
2. jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy, pokud tuto práci vykonávají alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby;
3. jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření;
4. pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých nebo mentálně postižených alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby;
5. jako vychovatelé provádějí výchovu mládeže za ztížených podmínek nebo jako zdravotničtí pracovníci pracují ve zdravotnické službě Vězeňské služby České republiky alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby;
6. pracují nepřetržitě alespoň 1 rok v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech. Zaměstnanec, který dovršil 1 rok nepřetržité práce v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech, má právo na dodatkovou dovolenou již za tento rok; pracuje-li zaměstnanec v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech nepřetržitě více než 1 rok, přísluší mu za každých 21 odpracovaných dnů v těchto oblastech 1/12 dodatkové dovolené;
7. pracují ve Vězeňské službě České republiky v přímém styku s obviněnými ve výkonu vazby nebo odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby;
8. pracují jako potápěči za zvýšeného tlaku ve skafandrech nebo jako zaměstnanci (kesonáři) provádějící kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v pracovních komorách;
9. jako zdravotničtí pracovníci vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby;
10. při čištění stok, kalových prostor, kanálových odpadů, žump, vpustí, kanalizačního potrubí a přípojek, hubení škodlivých živočichů ve stokách a při obsluhování čistíren odpadních vod přicházejí do přímého styku s biologickými odpadními vodami a odpady alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.

Posledně uvedená skupina prací uvedená v písm. j) je vymezena…