24/2002 F.z., Sdělení k vyhlášce MF č. 444/2001 Sb. - postup při poskytnutí stravného při zahraničních pracovních cestách v jiné cizí měně než stanoví vyhláška

Od 1. 1. 2002 nabyla účinnosti vyhláška Ministerstva financí č. 444/2001, která stanoví základní sazby stravného, které náleží zaměstnancům při zahraničních pracovních cestách (uveřejněna v čísle 12/2001 FZ). Sazby jsou pro všechny evropské státy stanoveny v eurech (s výjimkou Slovenska, kde jsou uvedeny slovenské koruny) a pro ostatní státy světa v amerických dolarech.

Tato úprava vychází ze skutečnosti, že zaměstnavatel je povinen vybavit svého zaměstnance na zahraniční pracovní cestu stravným v měně uvedené ve vyhlášce, pokud nejsou splněny dvě zákonné podmínky (viz níže). Bylo proto třeba ve vyhlášce uvést pouze ty cizí měny, které lze zcela běžně nakoupit v tuzemských bankách nebo v mimobankovních směnárnách (a to i menších lokalitách), aby tak nevznikaly zaměstnavateli těžkostí při vybavování pracovníků zálohami na stravné při zahraničních pracovních cestách, pokud by zaměstnanec trval na vyplacení měny uvedené ve vyhlášce. Z uvedeného důvodu jsou ve vyhlášce stanoveny pouze tři výše zmíněné měny, které by zřejmě měly splňovat tento požadavek.

V této souvislosti se vyskytly dotazy, zda je možné poskytnout zaměstnanci stravné také v jiné cizí měně, než stanoví vyhláška, a jak je třeba v těchto případech postupovat.

Zákon umožňuje poskytnout zaměstnanci zálohu na stravné i v jiné cizí měně, než stanoví vyhláška, ovšem za předpokladu, že se tak zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, a pokud je zároveň tato měna uvedena v kurzech devizového trhu, které vyhlašuje Česká národní banka (§ 21 odst. 2 třetí věta zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon”). Jediným důvodem pro stanovení tohoto přepočtu je možnost snadného zjištění aktuálních kurzových poměrů mezi konkrétními měnami z oficiálního zdroje.

Podle zákona je pro přepočet nároku zaměstnance třeba použít „kurz platný v den určení zálohy” (§ 21 odst. 2 poslední věta zákona). Protože se k tomuto ustanovení vyskytují různé zavádějící interpretace, uvádíme, že je nezbytné vycházet z aktuálních kurzů platných, pokud možno, těsně před odjezdem zaměstnance na zahraniční pracovní cestu. Jenom za tohoto předpokladu bude zajištěno, že nárok zaměstnance na stravné stanovený vyhláškou Ministerstva financí nebude změněn v důsledku kurzových pohybů.

Proto je třeba „dnem určení zálohy” rozumět

1. optimálně den, kdy je záloha na zahraniční pracovní cestu zaměstnanci fakticky poskytnuta, tzn. s konečnou platností určena, k čemuž zpravidla dochází krátce před jeho vycestováním do zahraničí nebo i v den jeho odjezdu do zahraničí, popř. den předchozí, neboť kurz platný pro konkrétní den vyhlašuje ČNB nově až v odpoledních hodinách příslušného dne;

2. nebo den,…