dnes je 21.11.2024
Input:

§ 25 ZoÚ

28.3.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

9.1.4.2
§ 25 ZoÚ

Ing. Alena Čechová

Úplné znění

Ustanovení související k § 25 ZoÚ

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ)

    • §§ 26 a 27 – Způsoby oceňování

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb., pro podnikatele vedoucí účetnictví (PVZÚ)

    • § 5 – Pohledávky za upsaný základní kapitál

    • § 6 – Dlouhodobý nehmotný majetek

    • § 7 – Dlouhodobý hmotný majetek

    • § 9 – Zásoby

    • § 10 – Dlouhodobé pohledávky

    • § 11 – Krátkodobé pohledávky

    • § 12 – Krátkodobý finanční majetek

    • § 47 – Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a vymezení nákladů s jeho pořízením souvisejících

    • § 48 – Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů

    • § 49 – Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících

    • § 50 – Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • § 33 – Technické zhodnocení, rekonstrukce, modernizace

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ)

    • § 143 – Zřizování a přemísťování poboček právnických osob

  • Českého účetního standardu pro podnikatele č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

    • odst. 3.3.

    • odst. 5.1.

  • Českého účetního standardu pro podnikatele č. 014 – Dlouhodobý finanční majetek

    • odst. 4.1.

  • Českého účetního standardu pro podnikatele č. 015 – Zásoby

    • odst. 3.7.

Komentář

Komentář k § 25 ZoÚ

Novelou k 1. 1. 2024 byl § 25 ZoÚ dotčen jen minimálně, a to v odst. 1 písm. k) byl text na konci věty "ve výši 1 Kč" nahrazen textem "ve výši jedné jednotky měny účetnictví" v souvislosti se zavedením pojmu měna účetnictví do českých účetních předpisů.

Ostatní ustanovení § 25 ZoÚ zůstávají beze změny.

Majetek (aktiva) a závazky jsou v momentě pořízení (vzniku) oceňována v závislosti na způsobu pořízení:

1. Pořízení nákupem

Při pořízení aktiv nákupem jsou aktiva oceňována pořizovací cenou, viz § 25 odst. 5 písm. a) ZoÚ. Pořizovací cena je složena z ceny, kterou je nutno uhradit dodavateli za aktivum samotné a z dalších výdajů, které je nutno uhradit, aby bylo aktivum možno začít používat, či spotřebovat v průběhu činnosti – tyto výdaje jsou tradičně v ČR označovány jako vedlejší náklady pořízení. Výdaje, které je nutno aktivovat (to znamená zahrnout do pořizovací ceny), jsou dále specifikovány ve vyhláškách Ministerstva financí pro jednotlivé skupiny účetních jednotek.

Pro ilustraci si uvedeme specifikaci pro podnikatele vyhláškou č. 500/2002 Sb.:

Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

Dlouhodobý nehmotný majetek je definován např. § 6 PVZÚ, dlouhodobý hmotný majetek § 7 PVZÚ. V této souvislosti musíme zmínit rozšíření uvedených paragrafů o definici technického zhodnocení, kde došlo k zásadním změnám v posuzování, zda se jedná o technické zhodnocení, či nikoliv.

Do konce roku 2013 bylo:

  • v § 6 odst. 2 PVZÚ určeno, že za dlouhodobý nehmotný majetek se také považuje technické zhodnocení od částky stanovené zákonem o daních z příjmů,

  • § 7 odst. 7 PVZÚ u dlouhodobého hmotného majetku odkazoval na definici technického zhodnocení popsanou v § 33 ZDP.

Od 1. 1. 2016 je:

  • v § 6 odst. 2 PVZÚ definováno technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku v návaznosti na výši ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku,

  • § 7 odst. 7 PVZÚ odkazuje v definici technického zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku v položkách stavby, samostatné hmotné movité věci soubory hmotných movitých věcí na § 47 odst. 4 PVZÚ, kde je definováno, že technickým zhodnocením se rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud u položek:

    • dlouhodobý nehmotný majetek a

    • hmotné movité věci a jejich soubory

    • stavby

dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně.

Tato změna je zásadní!

Vyhláška dále v § 47 PVZÚ vymezuje povinné součásti pořizovací ceny výdaje, které se součástí pořizovací ceny nemohou nikdy stát.

Příkladný (znamená neúplný) výčet:

  1. pořizovacích nákladů, které jsou povinně do pořizovací ceny zahrnovány § 47 odst. 1 PVZÚ, (je zde uvedeno právo stavby)
  2. výdajů, které nesmí být do pořizovací ceny zahrnuty § 47 odst. 2 PVZÚ.

Pak jsou zde zmíněny položky, o nichž může účetní jednotka rozhodnout, zda je do pořizovací ceny zahrne, či nikoliv, např. úroky z úvěrů či půjček použitých na pořízení dlouhodobého majetku. Takové rozhodnutí je pak třeba uplatňovat u všeho pořizovaného majetku, minimálně v rámci jedné rozvahové položky.

Podnikatelské subjekty musí pořizovací cenu snížit o přijatou účelovou dotaci na pořízení majetku. Metody účtování při pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku viz odst. 5.1. Českého účetního standardu pro podnikatele č. 013.

Cenné papíry, podíly a deriváty

Součásti pořizovací ceny jsou vymezeny např. § 48 PVZÚ. Pořizovací cenou jsou oceňovány všechny cenné papíry a deriváty bez ohledu na to, zda jsou součástí dlouhodobého majetku (viz § 8 PVZÚ), či krátkodobého majetku (viz § 12 PVZÚ). Postupy účtování při pořízení dlouhodobého finančního majetku jsou popsány v odst. 4.1. Českého účetního standardu pro podnikatele č. 014.

Zásoby

Zásoby jsou definovány např. ve vyhlášce pro podnikatele vymezeny § 9 PVZÚ, náklady spojené s jejich pořízení v § 49 odst. 1 PVZÚ. Na rozdíl od dlouhodobého majetku je zde např. zakázána aktivace úroků do ceny zásob.

Pohledávky

Když vezmeme jako příklad opět PVZÚ, zde jsou vymezeny pohledávky:

  • v rámci dlouhodobého majetku v § 5 PVZÚ a § 10 PVZÚ,

  • v rámci krátkodobého majetku v § 11 PVZÚ,

  • náklady související s pořízením…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
    Nahrávám...