č. 2628/2012 Sb. NSS, Daň z příjmů: okamžik vzniku zdanitelného příjmu při využití opce
č. 2628/2012 Sb. NSS
Daň z příjmů: okamžik vzniku zdanitelného příjmu při využití opce
k § 3 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2004
Je-li zaměstnanci poskytnuto zaměstnavatelem opční právo na nákup určitého množství akcií, pak zdanitelný příjem ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nevznikne již poskytnutím tohoto opčního práva ze strany zaměstnavatele, nýbrž až jeho využitím ze strany zaměstnance, tedy nákupem konkrétního množství akcií. Výše tohoto příjmu je pak dána rozdílem mezi celkovou tržní cenou koupených akcií v době realizace nákupu a garantovanou cenou, za niž jsou akcie nakoupeny.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, čj. 2 Afs 58/2011-67)
Prejudikatura: č. 843/2006 Sb. NSS
Věc: Ing. Tomáš P. proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o daň z příjmů, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce jako člen dozorčí rady akciové společnosti ČEZ získal v roce 2001 opci na nákup kmenových akcií společnosti za garantovanou cenu 96,39 Kč za akcii. Svého práva využil až v dubnu 2004, kdy už pro společnost nepracoval, a nakoupil 150 000 kusů akcií.
V červnu 2005 podal žalobce přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2004. Již v dubnu 2005 ovšem poslala společnost ČEZ, a. s., Finančnímu úřadu pro Prahu - Jižní Město (správce daně) oznámení o neprovedené srážce zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. V té době už ovšem společnost ČEZ žalobci nezúčtovávala žádnou mzdu či jinou odměnu, takže mu nemohla ani srazit daň z tohoto evidovaného, avšak nezúčtovatelného příjmu spočívajícího v rozdílu mezi veřejnou tržní cenou v době nákupu a garantovanou cenou podle opčního programu. Na tomto základě vyzval správce daně žalobce k podání dodatečného daňového přiznání.
Žalobce tedy podal dne 8. 2. 2006 dodatečné daňové přiznání, v němž navýšil základ daně o částku 14 735 500 Kč, odpovídající celkovému rozdílu mezi tržní cenou pořízených akcií v době nákupu a garantovanou cenou v rámci opčního programu, kterou žalobce zaplatil. Svou daňovou povinnost určil žalobce z důvodu zvýšení základu daně na 5 746 996 Kč, namísto původně určeného 1 031 636 Kč. Takto byla žalobci konkludentně dodatečně vyměřena daň.
Proti tomuto dodatečnému vyměření daně podal žalobce odvolání. V něm tvrdil, že odměny člena dozorčí rady akciové společnosti podléhají dani z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, za něž je třeba pokládat i příjmy dosažené v souvislosti s dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce. Tento příjem je tak nutno posoudit k okamžiku, kdy ukončil výkon funkce člena dozorčí rady. Když žalobce v červnu 2002 ukončil svou činnost v dozorčí radě, byla hodnota jeho práva opce mírně nižší, než při vlastním podpisu opční smlouvy, neboť mírně poklesla tržní cena akcií, které byly předmětem opce. V dalších dvou letech hodnota tohoto práva stoupala spolu s nárůstem ceny akcií, až do realizace práva opce. Přímo v dubnu 2004 tak žalobce žádný příjem nezískal, pouze vyměnil hodnotu práva opce a zaplacenou garantovanou opční cenu za akcie v jejich tehdejší tržní ceně.
Toto…
