§ 29 ZDPH - Náležitosti daňového dokladu

Do § 29 jsou stanoveny obecné náležitosti daňových dokladů. Na tato ustanovení dále navazují náležitosti zvláštních druhů daňových dokladů v ustanoveních § 29a – § 33a zákona a § 89 a § 90 zákona, která stanoví zvláštní náležitosti např. u daňového dokladu skupiny nebo zjednodušeného daňového dokladu nebo výjimky z obecných pravidel platné pro některé druhy daňových dokladů.

Výpočet daně, která se uvádí na daňovém dokladu, stanoví § 37 a § 37a zákona, v nich je upraveno také zaokrouhlování.

Náležitosti daňového dokladu stanovené v § 29 platí pro daňové doklady vystavované za plnění s místem plnění v tuzemsku včetně dodání zboží do jiného členského státu a rovněž platí pro daňové doklady za poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě, kdy povinnost přiznat daň má příjemce služby nebo za služby s místem plnění ve třetí zemi.

Pokud se jedná o přijaté daňové doklady v případech, kdy plátce přijme službu s místem plnění v tuzemsku od osoby registrované k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoby povinné k dani nebo kdy plátce pořídí zboží od dodavatele z jiného členského státu, nejsou daňové doklady za tato plnění již upravena zákonem o DPH, neboť se na jejich vystavování vztahují pravidla členského státu dodavatele (viz určení pravidel pro vystavování daňových dokladů v § 27 zákona).

K § 29 odst. 1

Ustanovení odst. 1 stanoví obecné náležitosti daňového dokladu. Jedná se o označení a DIČ poskytovatele i příjemce plnění (viz komentář k pojmu "označení" v odst. 4), evidenční číslo daňového dokladu, rozsah a předmět plnění, den vystavení daňového dokladu, den uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty, pokud se liší od dne vystavení daňového dokladu, jednotkovou cenu, případně slevu, základ daně, sazbu daně a výši daně v české měně.

Další, nově stanovené náležitosti daňových dokladů jsou uvedeny v odst. 2.

K § 29 odst. 2

V odst. 2 jsou stanoveny nové povinné náležitostí některých daňových dokladů. Ve většině případů jsou předepsány přesné formulace, které se na dotyčných daňových dokladech budou uvádět:

a) Daňové doklady za plnění osvobozené od daně

V tomto jediném případě není předepsána konkrétní formulace, ale je stanoveno, že daňový doklad musí obsahovat odkaz na příslušné ustanovení zákona o DPH, předpisu EU nebo jiný údaj uvádějící, že plnění je od daně osvobozeno.

Ustanovení je formulováno obecně pro všechna plnění osvobozená od daně – tedy jak plnění osvobozená od daně uskutečněná pro jiné osoby v tuzemsku, tak i dodání zboží do jiného členského státu, poskytnutí plnění diplomatům apod. Ustanovení odst. 1 stanoví, že na doklad za plnění osvobozené od daně se uvede odkaz na příslušné ustanovení nebo jiný údaj uvádějící, že plnění je od daně osvobozeno (formulace tedy ve skutečnosti stanoví povinnost uvést jen odkaz, avšak podle našeho názoru je pro praxi srozumitelnější a jednoznačnější, když plátci uvádějí oba údaje – tj. jak sdělení, že plnění je osvobozeno od daně, tak i odkaz na ustanovení zákona nebo jiného předpisu, podle kterého se osvobození uplatní.

b) Daňové doklady, které vystavuje příjemce plnění za dodavatele

Doklad musí obsahovat údaj "vystaveno zákazníkem". Jedná se o daňové doklady, které na základě písemného zmocnění (viz ustanovení § 28 odst. 5 zákona) vystavuje za dodavatele příjemce plnění.

c) Daňové doklady za plnění, z něhož je povinen přiznat daň odběratel

Doklad musí obsahovat údaj "daň odvede zákazník". Toto ustanovení se týká všech plnění, kdy povinnost přiznat daň má příjemce plnění, tedy dodání zboží do jiného členského státu, poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě i tuzemského plnění v režimu přenesení daňové povinností podle § 92a – § 92e zákona.

V praxi mají někteří plátci, kteří uskutečňují plnění do jiných členských států, zájem uvádět údaj o tom, že se jedná o přenesení daňové povinnosti, na daňový doklad i v jiném jazyce než v češtině. Povinnost uvádět předepsané formulace i v jiném jazyce sice zákon o DPH nestanoví, ale podle našeho názoru je takový postup pro praxi užitečný, protože česká formulace "daň odvede zákazník" nemusí být pro osoby z jiného členského státu srozumitelná. Pokud má plátce zájem uvádět na daňový doklad stanovený údaj v češtině i…