§ 303 ZP Speciální povinnosti některých zaměstnanců

2.13.303

§ 303 ZP Speciální povinnosti některých zaměstnanců

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 304 – zákaz jiné výdělečné činnosti

  • § 306 odst. 3 – povinnost vydat pracovní řád

• Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, v platném znění

  • § 16 – základní povinnosti úředníka

• Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 2 – vymezení tzv. veřejného funkcionáře

  • § 4-6 – omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost výkonu jejich funkce s jinými funkcemi

  • § 24 – pokuty za porušení povinnosti veřejným funkcionářem (přestupek)

 NahoruOmezení jiné výdělečné činnosti

Přísnější je též omezení jiné výdělečné činnosti těchto zaměstnanců. Předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele je jim třeba k jakékoliv formě podnikání, vyjma činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké a správy vlastního majetku.

Protože zaměstnavatelé uvedení v tomto ustanovení zákoníku práce mají podle § 306 odst. 3 ZP povinnost vydat pracovní řád, mohou být některé z výše popsaných povinností rozvedeny do konkrétnější podoby právě v tomto zvláštním druhu vnitřního předpisu.

 NahoruPovinnost mlčenlivosti

Jednou z povinností je podle § 303 odst. 2 písm. b) ZP povinnost dotyčných zaměstnanců "zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám". K této povinnosti se několikrát vyjádřil též Veřejný ochránce práv, když posuzoval, zdali může být obdobná povinnost uložena např. zaměstnancům soukromého zaměstnavatele, a to prostřednictvím vnitřního předpisu. Ombudsman dospěl k závěru, že mlčenlivost zaměstnanců stanovená v § 303 odst. 2 písm. b) ZP se vztahuje pouze na zaměstnance veřejné správy. V soukromé sféře, nevyplývá-li přímo z jiného zákona (např. zákona o advokacii), ji lze stanovit pouze smluvně (např. v pracovní smlouvě). Nelze ji stanovit pracovním řádem, jelikož vnitřní předpis nemůže ukládat zaměstnancům nové povinnosti, které nemají oporu v žádném právním předpisu, nebo nejsou obsaženy ve smlouvě uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (§ 4a odst. 2 ZP).

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2007

Oproti předchozímu zákoníku práce nedoznala právní úprava žádné významné změny. Pouze k datu 1. 1. 2007 nabyl účinnosti nový a přísnější zákon o střetu zájmů, kterým byl zrušen dřívější zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů). K uvedenému datu byl podstatně rozšířen okruh veřejných funkcionářů a nesplnění jejich povinnosti lze nyní postihnout i sankcí (pokutou).

Tento zákon doznal dalších podstatných změn k datu 20. 6. 2008, kdy nabyla účinnosti jeho novela č. 216/2008 Sb. Ta se stala předmětem velkých diskusí a dokonce i prezidentského veta. Prezident upozornil, že novelizovaná právní úprava bude dopadat např. též na ředitele základních a středních škol, i když nejsou veřejnými činiteli v pravém slova smyslu.

Od 1. 1. 2017

V souvislosti s přijetím nového atomového zákona č. 263/2016 Sb. se v § 303 odst. 1 písm. b) ZP doplnil bod 19.