2.13.303
§ 303 ZP Speciální povinnosti některých zaměstnanců
JUDr. Petr Bukovjan
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, v platném znění
-
Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 2 – vymezení tzv. veřejného funkcionáře
-
§ 4-6 – omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost výkonu jejich funkce s jinými funkcemi
-
§ 24 – pokuty za porušení povinnosti veřejným funkcionářem (přestupek)
NahoruOmezení jiné výdělečné činnosti
Přísnější je též omezení jiné výdělečné činnosti těchto zaměstnanců. Předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele je jim třeba k jakékoliv formě podnikání, vyjma činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké a správy vlastního majetku.
Protože zaměstnavatelé uvedení v tomto ustanovení zákoníku práce mají podle § 306 odst. 3 ZP povinnost vydat pracovní řád, mohou být některé z výše popsaných povinností rozvedeny do konkrétnější podoby právě v tomto zvláštním druhu vnitřního předpisu.
NahoruPovinnost mlčenlivosti
Jednou z povinností je podle § 303 odst. 2 písm. b) ZP povinnost dotyčných zaměstnanců "zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám". K této povinnosti se několikrát vyjádřil též Veřejný ochránce práv, když posuzoval, zdali může být obdobná povinnost uložena např. zaměstnancům soukromého zaměstnavatele, a to prostřednictvím vnitřního předpisu. Ombudsman dospěl k závěru, že mlčenlivost zaměstnanců stanovená v § 303 odst. 2 písm. b) ZP se vztahuje pouze na zaměstnance veřejné správy. V soukromé sféře, nevyplývá-li přímo z jiného zákona (např. zákona o advokacii), ji lze stanovit pouze smluvně (např. v pracovní smlouvě). Nelze ji stanovit pracovním řádem, jelikož vnitřní předpis nemůže ukládat zaměstnancům nové povinnosti, které nemají oporu v žádném právním předpisu, nebo nejsou obsaženy ve smlouvě uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (§ 4a odst. 2 ZP).
Rozdíly ve srovnání s původní úpravou
Od 1. 1. 2007
Oproti předchozímu zákoníku práce nedoznala právní úprava žádné významné změny. Pouze k datu 1. 1. 2007 nabyl účinnosti nový a přísnější zákon o střetu zájmů, kterým byl zrušen dřívější zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů). K uvedenému datu byl podstatně rozšířen okruh veřejných funkcionářů a nesplnění jejich povinnosti lze nyní postihnout i sankcí (pokutou).
Tento zákon doznal dalších podstatných změn k datu 20. 6. 2008, kdy nabyla účinnosti jeho novela č. 216/2008 Sb. Ta se stala předmětem velkých diskusí a dokonce i prezidentského veta. Prezident upozornil, že novelizovaná právní úprava bude dopadat např. též na ředitele základních a středních škol, i když nejsou veřejnými činiteli v pravém slova smyslu.
Od 1. 1. 2017
V souvislosti s přijetím nového atomového zákona č. 263/2016 Sb. se v § 303 odst. 1 písm. b) ZP doplnil bod 19.
I pro ustanovení § 303 ZP (stejně jako ustanovení § 301) platí, že se nepoužije na pracovněprávní vztahy úředníků územních samosprávných celků. Jeho aplikace je vyloučena přímo ustanovením § 16 odst. 6 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, protože tento zákon si katalog základních povinností úředníka stanoví sám. Ze základních povinností úředníka územního samosprávného celku lze připomenout např. povinnost:
-
hájit při výkonu správních činností veřejný zájem,
-
jednat a rozhodovat nestranně bez ohledu na své přesvědčení a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování,
-
zdržet se jednání, jež by závažným způsobem narušilo důvěryhodnost územního samosprávného celku,
-
při ústním nebo písemném jednání s fyzickými nebo právnickými osobami sdělit své jméno, příjmení, úřad, ve kterém je zařazen k výkonu práce, zařazení v útvaru…