§ 317 ZP Práce na dálku

2.13.317

§ 317 ZP Práce na dálku

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 2 – vymezení závislé práce

  • § 34 odst. 1 písm. b) – místo (místa) výkonu práce jako jedna ze základních náležitostí pracovní smlouvy

  • § 34a – pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad

  • § 190 – náhrada za opotřebení věcí potřebných k výkonu práce

  • § 190a – náhrady nákladů při výkonu práce na dálku

  • § 241a – právo vybraných skupin zaměstnanců požádat o výkon práce na dálku

• Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 7 odst. 1 písm. i) – právo inspektora vstupovat za daných podmínek do míst, odkud se koná práce na dálku

• § 12a a § 25a – přestupky na úseku práce na dálku

  • § 45 – vymezení pracoviště kontrolované osoby pro účely kontroly (jde mj. o místo, odkud je konána práce na dálku)

• Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

Ustanovení § 2 odst. 2 ZP vychází z toho, že závislá práce je vykonávána na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Tam, kde to připouští povaha práce (zejména při použití počítače s připojením k internetu), není proto vyloučeno, aby se zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem na výkonu práce z jiného místa, než jsou jeho pracoviště (nejčastěji z místa bydliště zaměstnance), nebo na kombinaci obou možností, tedy aby zaměstnanec vykonával práci v části ze své pracovní doby na pracovišti zaměstnavatele a v její zbývající části na jiném místě. Více sjednaných míst výkonu práce připouští ostatně stejný právní předpis ve svém § 34 odst. 1 písm. b). Výkon práce zaměstnancem z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než jsou pracoviště zaměstnavatele, nazývá zákoník práce ve svém § 190a odst. 1 výkonem práce na dálku (jde o legislativní zkratku, která se dále v textu zákona používá).

 NahoruPísemná dohoda o práci na dálku

Zákoník práce stanoví, že výkon práce na dálku je možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Výjimkou z tohoto pravidla je situace, kdy je zaměstnavatel v mimořádných případech oprávněn zaměstnanci práci na dálku písemně nařídit, nebo jde o postup dle zvláštní právní úpravy (k obojímu viz dále). Obecně proto platí, že zaměstnanec nemůže být k práci na dálku jednostranně zaměstnavatelem nucen. Stejně tak si nemůže ale na zaměstnavateli výkon práce na dálku vynutit. Na tom nemění nic právo některých zaměstnanců (např. těhotných zaměstnankyň nebo zaměstnanců pečujících o dítě do 9 let věku) písemně požádat o výkon práce na dálku, protože zaměstnavatel nemá povinnost takové žádosti vyhovět. V případě, že takové žádosti nevyhoví, je jen povinen svoji zamítavou odpověď písemně zdůvodnit.

Je nutné upozornit, že k uzavření písemné dohody o výkonu práce na dálku se zaměstnancem musí zaměstnavatel přistoupit bez ohledu na to, v jakém rozsahu bude práce na dálku konána. Tuto povinnost má zaměstnavatel jak v případě, že práci na dálku bude konat zaměstnanec pravidelně, třeba v celém rozsahu své týdenní pracovní doby (dokonce místo výkonu práce na dálku může být jediným dohodnutým místem, ze kterého bude práci konat), tak v případě, že jde o nahodilý výkon práce na dálku, poskytovaný zaměstnavatelem jako benefit na základě žádosti zaměstnance a podmíněný schválením ze strany příslušného vedoucího zaměstnance. Jde o to, aby v písemné dohodě o práci na dálku bylo vymezeno, jak bude práce na dálku konkrétně probíhat.

Dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o práci na dálku může být uzavřena jako samostatná, stejně jako může být součástí pracovní smlouvy. S ohledem na právní úpravu vypověditelnosti závazku k výkonu práce na dálku (viz dále), je vhodnější volit první z uvedených variant. Nutno upozornit, že když zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem písemnou dohodu o práci na dálku mimo pracovní smlouvu, neznamená to, že by za stejným účelem musel ještě uzavírat nějaký "dodatek" k pracovní smlouvě, protože sjednáním dohody o práci na dálku dochází často k rozšíření dosavadního sjednaného místa výkonu práce (např. o místo bydliště zaměstnance).

 NahoruObsahové náležitosti dohody o práci na dálku

Zákon nepředepisuje žádné povinné obsahové náležitosti písemné dohody o práci na dálku. Je tedy primárně na domluvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, co učiní její součástí. Jak ale předpokládá důvodová zpráva k novele ZP účinné od 1. 10. 2023, měla by taková dohoda obsahovat zejména:

• místo nebo místa výkonu práce na dálku,

• způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,

• způsob přidělování práce a její kontroly,

• rozsah konané práce na dálku a

• bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby (viz dále).

V řadě věcí může dohoda odkazovat na pravidla nastavená zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu (např. na oprávnění vedoucího zaměstnance vůbec povolit režim práce na dálku, pokud nedošlo ke sjednání přímo v dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, vymezení pravidel vztahujících se k dodržování BOZP při výkonu práce na dálku atd.).

 NahoruRozvrhování pracovní doby

Také při práci na jiném místě, než jsou pracoviště zaměstnavatele, může být zaměstnanec vázán předem daným rozvržením pracovní doby do směn ze strany zaměstnavatele. Stejně tak není vyloučena aplikace pružného rozvržení pracovní. Jak ale předpokládá § 317 odst. 4 ZP, zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout rovněž na tom, že si bude zaměstnanec za sjednaných podmínek rozvrhovat pracovní dobu sám.

Zaměstnanci se při tzv. samorozvrhování pracovní doby dostává poměrně velké svobody. Ta je zpravidla ohraničena určitými omezeními sjednanými se zaměstnavatelem, např. aby zaměstnanec nepracoval v noční době nebo v sobotu a v neděli, a zaměstnavateli tak nevznikla povinnost mu výkon práce v této době kompenzovat. Rozhodně neplatí, že by byl výkon práce na dálku automaticky spojen s principem tzv. samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem. Je to jen jedna z možných variant a zaměstnanec si ji nemůže nárokovat.

Pokud zaměstnanec pracuje na jiném místě, než jsou pracoviště zaměstnavatele, a podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, platí ve vztahu k němu ve smyslu § 317 odst. 4 ZP určitá specifika. Např. pokud u zaměstnance nastanou jiné důležité osobní překážky v práci, nepřísluší mu za jejich dobu až na výjimky náhrada mzdy nebo platu. Výjimky vyplývají z nařízení vlády č. 590/2006 Sb. jen pro překážku v práci v podobě svatby, úmrtí rodinného příslušníka a přestěhování zaměstnance. Jinak je to rovněž ve vztahu k poskytování náhrady mzdy nebo platu v období prvních 14 kalendářních dnů nemoci nebo karantény zaměstnance dle § 192 ZP. Zákoník práce stanoví, že pro účely poskytování této náhrady platí pro zaměstnance stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen předem určit. Stejný rozvrh se použije i v případě, že takový zaměstnanec čerpá dovolenou.

 NahoruNáhrada nákladů

Velkým tématem spojeným s prací na dálku je úhrada nákladů, které zaměstnanci v této souvislosti vznikají (zvýšená spotřeba elektrické energie, tepla, vody apod.). I tuto otázku už právní úprava řeší, a to v § 190a ZP.

 NahoruRozvázání závazku k výkonu práce na dálku

Právní úprava obsahuje i možnosti rozvázání dohody o práci na dálku, a to písemnou dohodou ke sjednanému dni, nebo písemnou výpovědí s 15denní výpovědní dobou, která začne běžet dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou přitom v dohodě o práci na dálku sjednat odlišnou délku výpovědní doby, ta ale musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout dokonce též na nevypověditelnosti dohody o práci na dálku (zpravidla pro případ, kdy zaměstnanec v celém rozsahu pracovní doby pracuje jinde než na pracovišti zaměstnavatele).

Rozvázání zmíněné dohody nemá samozřejmě žádný vliv na další existenci pracovněprávního vztahu.

 NahoruNařízení výkonu práce na dálku a postup dle zvláštního předpisu

Zvláštní právní předpis (např. krizový zákon nebo zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů) zakládá zaměstnavateli oprávnění zaměstnanci výkon práce na dálku nařídit. To v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci. Nařídit výkon práce na dálku může zaměstnavatel ale jen na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané práce umožňuje a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé. V této souvislosti je zaměstnanec povinen na výzvu zaměstnavatele bez zbytečného odkladu písemně určit místo, na které mu zaměstnavatel práci na dálku může nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné místo způsobilé k výkonu práce na dálku.

Existují právní předpisy, které dávají zaměstnanci přímo možnost vykonávat za určitých podmínek práci mimo…