§ 32 ZP Vstupní lékařské prohlídky

2.2.32

§ 32 ZP Vstupní lékařské prohlídky

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 103 odst. 1 písm. a) – povinnost zaměstnavatele nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti

  • § 103 odst. 1 písm. b) – povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla zařazena jím vykonávaná práce

  • § 103 odst. 1 písm. d) – povinnost zaměstnavatele sdělit zaměstnancům, u kterého poskytovatele pracovnělékařských služeb jim budou poskytnuty pracovnělékařské služby a jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, a toto jim umožnit

  • § 106 odst. 4 písm. b) – povinnost zaměstnance podrobit se preventivním prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy (především v rámci pracovnělékařských služeb)

  • § 224 odst. 1 – povinnost zaměstnavatele zajistit pro své zaměstnance pracovnělékařské služby

• Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (ZSZS), ve znění pozdějších předpisů

  • § 44 odst. 7 – pozbytí platnosti lékařského posudku

  • § 54 odst. 2 písm. b) – možnost provedení pracovnělékařské prohlídky registrujícím poskytovatelem (uchazeče o zaměstnání)

  • § 54 odst. 3 – registrující poskytovatel jako poskytovatel pracovnělékařských služeb a jeho povinnost pracovnělékařskou prohlídku na žádost zaměstnavatele provést

  • § 58a – zajištění pracovnělékařských služeb v pracovněprávním vztahu

  • § 59 – posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání

  • § 90 odst. 4 písm. e) a odst. 7 písm. e) – pokuta za přestupek registrujícímu poskytovateli za nevyhovění žádosti zaměstnavatele provést pracovnělékařskou prohlídku

• Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů

• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

• Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

• Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)

• Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů

 NahoruPracovnělékařské služby

Vstupní lékařskou prohlídku zabezpečuje zaměstnavatel v rámci tzv. pracovnělékařských služeb (dříve závodní preventivní péče). Jejím účelem je zajistit, aby k výkonu práce v podmínkách se známou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci. Podle prováděcí vyhlášky o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče je ale nutno provést vstupní lékařskou prohlídku též v souvislosti se změnou druhu práce (včetně převedení zaměstnance na jinou práci), pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden, a to bez ohledu na to, zda změna takových podmínek vede ke změně výsledné kategorie práce (např. zaměstnanec začne vykonávat práci ve výškách, což se při vzniku jeho pracovního poměru vůbec nepředpokládalo a zaměstnavatel to do žádosti o provedení vstupní lékařské prohlídky neuvedl jako možné riziko vyplývající z výkonu práce).

Pokud zaměstnavatel "bere" fyzickou osobu do pracovního poměru, musí být vstupní lékařská prohlídka provedena vždy (s výjimkou uzavření nového pracovního poměru mezi týmiž smluvními stranami za zákonem stanovených podmínek – viz dále), a to před vznikem tohoto pracovněprávního vztahu. Tato povinnost platí bez ohledu na to, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou, a je-li práce vykonávána po stanovenou týdenní pracovní dobu nebo na "kratší úvazek". Rozhodující není ani to, do které kategorie z hlediska míry rizik je taková práce zařazena. Jinak je tomu u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (komentář k § 77 ZP).

 NahoruKdo provádí prohlídku

Na vstupní lékařskou prohlídku posílá zaměstnavatel osobu ucházející se o zaměstnání zpravidla ke svému smluvnímu poskytovateli, tj. k lékaři (nebo zdravotnickému zařízení), s nímž má uzavřenu písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb. Zákon o specifických zdravotních službách ale ve svém ustanovení § 59 odst. 1 písm. a) ZSZS – s odkazem na obecnou úpravu obsaženou v ustanovení § 54 odst. 2 písm. b) téhož zákona – umožňuje, aby se uchazeč o zaměstnání podrobil vstupní lékařské prohlídce u svého praktického lékaře, u něhož je registrován (registrující poskytovatel). Tato možnost je však podmíněna tím, že:

• Uchazeč o zaměstnání má vykonávat práce, které jsou podle ustanovení § 37 zákona č. 258/2000 Sb. a k němu prováděcí vyhlášky č. 432/2003 Sb. zařazeny podle možné míry rizik pouze do kategorie první (jde o práce, u nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví). Výkon práce zařazené do kategorie druhé až čtvrté znamená automaticky, že posouzení zdravotní způsobilosti k této práci se odehraje u poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele.

• Součástí této práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky (zdravotní způsobilosti) stanoveny jinými právními předpisy (viz výše např. zákon o silničním provozu) nebo prováděcí vyhláškou č. 79/2013 Sb. ve vztahu k činnostem s rizikem ohrožení zdraví. (např. činnosti epidemiologicky závažné nebo práce tzv. řidiče referenta).

• Jiný právní předpis nestanoví jinak. ZSZS v této souvislosti odkazuje v poznámce pod čarou na ustanovení § 247 ZP, které se týká mladistvých a povinuje zaměstnavatele, aby zabezpečil, že mladistvý bude vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb mj. před vznikem pracovního poměru. Tuto skutečnost nelze ale vnímat tak, že jde výhradně a jen o smluvního poskytovatele zaměstnavatele, protože poskytovatelem pracovnělékařských služeb může být i poskytovatel registrující (§ 54 odst. 3 ZSZS).

Nutno poznamenat, že rozhodnutí o tom, zdali vstupní lékařská prohlídka bude provedena u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele, nebo u registrujícího poskytovatele uchazeče o zaměstnání, je na zaměstnavateli. Neplatí žádná svobodná volba lékaře a uchazeč o zaměstnání nemůže v návaznosti na citovanou možnost argumentovat tím, že na pracovnělékařskou prohlídku půjde automaticky ke "svému" lékaři. Pokud se zaměstnavatel rozhodne pro variantu registrujícího poskytovatele uchazeče o zaměstnání, musí tohoto lékaře písemně požádat o provedení zmíněné lékařské prohlídky a uvést do ní údaje, které jsou potřebné pro provedení pracovnělékařské prohlídky a které vymezuje vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče v § 15 vyhlášky č. 79/2013 Sb. (např. údaje o budoucím druhu práce uchazeče o zaměstnání nebo o režimu jeho práce). Této žádosti je dle ustanovení § 54 odst. 3 ZSZS povinen registrující poskytovatel vyhovět. Nesplnění této povinnosti z jeho strany je spojeno s rizikem uložení pokuty za přestupek až do výše 100 000 Kč.

Specifický případ poskytování pracovnělékařských služeb obsahuje ZSZS ve svém ustanovení § 58a. Zaměstnavatel, který získal oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, a to v oboru všeobecné praktické lékařství nebo pracovní lékařství (nejčastěji zdravotnická zařízení), může pro výkon práce na svých pracovištích poskytovat pracovnělékařské služby prostřednictvím svých zaměstnanců coby lékařů se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství nebo se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství a dalších zdravotnických pracovníků. To se týká i vstupní lékařské prohlídky.

Zaměstnavatel je v daném případě povinen zajistit odbornou nezávislost takových zaměstnanců. To koresponduje s Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 161, o závodních zdravotních službách (vyhlášená ve Sbírce zákonů pod číslem 145/1988), která ve svém článku 10 vyžaduje, aby personál poskytující závodní zdravotní služby byl plně pracovně nezávislý na zaměstnavateli. Zaměstnanec – lékař nemůže jít svému zaměstnavateli "na ruku" a je plně odpovědný za své odborné medicínské závěry.

 NahoruDalší pracovní poměr se stejným zaměstnancem

Může se stát, že zaměstnanci skončí pracovní poměr u zaměstnavatele, ale zanedlouho mu u téhož zaměstnavatele vznikne pracovní poměr nový, a to dokonce ke stejnému druhu práce. Zaměstnavatel si v té souvislosti položí zpravidla otázku, jestli je nutné vyslat zaměstnance na novou vstupní lékařskou prohlídku, když v rámci předchozího pracovního poměru byl vydán ve vztahu ke zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci lékařský posudek např. z periodické lékařské prohlídky a nebýt skončení pracovního poměru, byl by pořád platný.

Obecně sice platí…