§ 34 ZDPo - Výše obecného starobního důchodu

2.1.4.34

§ 34 ZDPo – Výše obecného starobního důchodu

JUDr. Jan Přib

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

  • § 29 – podmínky nároku na obecný starobní důchod

  • § 32 – důchodový věk

  • § 33 – výše starobního důchodu

  • § 34a – zvýšení procentní výměry za vychované dítě

  • § 36 – výše procentní výměry předčasného starobního důchodu

  • § 37 odst. 1 – výplata starobního důchodu v plné výši nebo ve výši poloviny

  • § 105c – nároky pojištěnců, kteří byli účastni důchodového spoření

• Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

  • § 120 – vzdání se výplaty starobního důchodu

• Zákon č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření

  • § 20–25 – doplacení pojistného na důchodové pojištění

Komentář

Některé náhradní doby důchodového pojištění se pro stanovení procentní výměry započítávají v omezeném rozsahu, tj. v rozsahu 80 %. V plném rozsahu se započítávají tyto náhradní doby pojištění:

• doba výkonu vojenské služby v ozbrojených silách (pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě – zde jde totiž o doby pojištění),

• doba péče o dítě ve věku do čtyř let a před rokem 2007 ještě doba péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,

• doba osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou osobu či částečně bezmocnou osobu starší 80 let před rokem 2007 a po roce 2006 doba osobní péče o osobu, která je závislá na péči jiné osoby.

Uvedené různé hodnocení náhradních dob znamená, že při výpočtu důchodu je třeba získané náhradní doby pojištění nejprve rozdělit na dvě skupiny podle rozsahu hodnocení, pak provést redukci náhradních dob (tj. součet těchto dob vynásobit 0,8 a výsledek zaokrouhlit na celé číslo směrem nahoru) a teprve takto redukované náhradní doby pojištění se přičtou k ostatním (neomezovaným) náhradním dobám pojištění a k dobám pojištění.

Za dobu pojištění získanou do vzniku nároku na starobní důchod se považuje též doba výdělečné činnosti konané po vzniku nároku na starobní důchod, přičemž pojištěnec pobíral invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo (před rokem 2010) plný invalidní důchod.

Celým rokem doby pojištění se rozumí 365 dní. K době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod, která je kratší než 365 dní, tj. ke zbytku dní nad celé násobky 365 dní, se nepřihlíží. Celý rok doby pojištění do vzniku nároku na starobní důchod lze však získat i tak, že ke zbytku kratšímu než 365 dní se přičte doba kratší než 90 kalendářních dnů, která byla získána po vzniku nároku na starobní důchod a nebyla zhodnocena podle § 34 odst. 2 ZDPo. Dobu pojištění po vzniku nároku na starobní důchod již přičtenou k době před vznikem nároku nelze však později přičítat ke zbytkům další doby po vzniku nároku.

Odložení výplaty obecného starobního důchodu po vzniku nároku na důchod nebo vzdání se této výplaty z důvodu další výdělečné činnosti (tzv. odložený starobní důchod) se zvýhodňuje při stanovení procentní výměry za každých 90 kalendářních dnů této činnosti; přitom se za výkon výdělečné činnosti po vzniku nároku na důchod nepovažují skutečnosti uvedené v odstavci 2 větě třetí. Sazba zvýšení činí 1,5 % výpočtového základu za 90 kalendářních dnů od 1. července 2001 (do 30. června 2001 tato…