dnes je 21.12.2024

Input:

č. 3435/2016 Sb. NSS, Daň z příjmů: zdanění příjmů neziskových subjektů; daňová uznatelnost výdajů

č. 3435/2016 Sb. NSS
Daň z příjmů: zdanění příjmů neziskových subjektů; daňová uznatelnost výdajů
k § 18 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2008
I poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou vůči příjmům z reklam uplatnit daňově uznatelné výdaje. Daňový subjekt však musí prokázat jejich věcnou a časovou souvislost s předmětnými příjmy, a to především s ohledem na rozdělení příjmů a nákladů (výdajů) ve smyslu § 18 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 9. 2015, čj. 29 Af 62/2013-44)*
Věc: Nadační fond Petra Samohýla proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o daň z příjmů.

Finanční úřad Brno III (správce daně) zahájil u žalobce dne 11. 10. 2011 daňovou kontrolu na dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2008. Správce daně kontroloval postup žalobce, který ve svém daňovém přiznání ze dne 29. 6. 2009 vykázal ke zdanitelným příjmům z reklam ve výši 2 627 539 Kč výdaje ve stejné výši. Správce daně měl za to, že žalobce k příjmům z reklam, které nejsou posláním nadačního fondu, uplatnil výdaje související výhradně s jednotlivými druhy činností vyplývajícími ze statutu nadačního fondu (poslání fondu).
Správce daně na základě daňové kontroly zvýšil základ daně o částky, které nelze zahrnout do výdajů ve smyslu § 23 odst. 3 písm. a) bodu 2 zákona o daních z příjmů, o celkovou částku 2 627 539 Kč, tj. částku odpovídající příjmům z reklam. Dodatečným platebním výměrem ze dne 26. 4. 2012 pak správce daně doměřil žalobci daň z příjmů právnických osob za uvedené zdaňovací období ve výši 551 670 Kč a současně mu předepsal penále ve výši 110 334 Kč dle § 37b odst. 1 písm. a) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve spojení s § 264 odst. 13 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád z roku 2009“).
Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný svým rozhodnutím ze dne 25.6. 2013 zamítl a rozhodnutí správce daně potvrdil. Žalovaný se ztotožnil se závěry správce daně a dále uvedl, že žalobce porušil zásadu oddělené evidence ve smyslu § 18 odst. 7 zákona o daních z příjmů ve znění účinném do 31. 3. 2007.
Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu u Krajského soudu v Brně. V ní namítal, že žalovaný nikde v rozhodnutí neuvedl, co jej vedlo k závěru, že nebylo možno uplatnit žádné výdaje související s příjmem za reklamu jako výdaje vynaložené za účelem zajištění příjmů z reklam (tedy výdaje daňové). Výdaje, které žalobce vynaložil na pořádání jednotlivých sportovních a kulturních akcí, musí být možno přiřadit k příjmům z reklamní činnosti. Pořádání těchto akcí je posláním nadačního fondu a bez výdajů na jejich organizaci by nebylo možno reklamní činnost vůbec provádět. Náklady pořádání akce a příjmy z reklam jsou neoddělitelně spojeny, a proto je nepochopitelné, že orgány daňové správy striktně odmítají tyto příjmy a výdaje k sobě přiřadit. Bez sponzorských příspěvků by nebylo možno uspořádat žádnou kulturní ani sportovní akci, naopak pokud by se taková akce nekonala, nedosáhl by žalobce příjmů z reklam.
Podle žalobce
Nahrávám...
Nahrávám...