dnes je 23.11.2024

Input:

č. 3450/2016 Sb. NSS, Řízení před soudem: příslušnost senátu; jednání příslušníka bezpečnostního sboru, které má znaky přestupku

č. 3450/2016 Sb. NSS
Řízení před soudem: příslušnost senátu; jednání příslušníka bezpečnostního sboru, které má znaky přestupku
k § 31 odst. 1 a § 65 a násl. soudního řádu správního
k § 186 odst. 1 a § 189 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (v textu jen „zákon o služebním poměru“)
Je-li žalobou proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a násl. s. ř. s.) napadeno rozhodnutí služebního funkcionáře podle části dvanácté hlavy čtvrté zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, o jednání příslušníka, které má znaky přestupku (§ 186 odst. 1 věta první 2. alt. a § 189 tohoto zákona), rozhoduje krajský soud ve správním soudnictví o žalobě specializovaným senátem (§ 31 odst. 1. s. ř. s.).
(Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2016, čj. 6 As 165/2015-38)
Prejudikatura: č. 2017/2010 Sb. NSS, č. 2112/2010 Sb. NSS, č. 2366/2011 Sb. NSS, č. 3152/2015 Sb. NSS a č. 3181/2015 Sb. NSS.
Věc: Daniel P. proti policejnímu prezidentovi Policie České republiky o uložení kázeňského trestu, o kasační stížnosti žalovaného.

Jádrem sporu v projednávané věci je právní otázka, v jakém složení, tedy zda samosoudcem, anebo senátem, rozhoduje krajský soud o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a násl. s. ř. s.), je-li žalobou napadeno rozhodnutí služebního funkcionáře podle části dvanácté hlavy čtvrté zákona o služebním poměru, ve věci jednání příslušníka, které má znaky přestupku (viz § 186 odst. 1 věta první 2. alt. a § 189 tohoto zákona).
Dne 3. 11. 2010 dopoledne měl žalobce z lesního pozemku v k. ú. Vanice, obec Vanice, pravděpodobně společně s dalšími dvěma osobami nespadajícími pro účely posuzování jejich jednání jako případného veřejnoprávního deliktu do působnosti zákona o služebním poměru, ukrást dřevní hmotu z poraženého smrku, a tím způsobit spoluvlastníkům dřeva Vítězslavu M. a Luboši N. škodu ve výši 1 806 Kč. Tento skutek kvalifikoval žalovaný v odvolacím řízení jako jednání mající znaky přestupku podle § 50 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, neboť spočívalo po právní stránce v úmyslném způsobení škody na cizím majetku krádeží. Za uvedené jednání uložil žalovaný žalobci podle § 51 odst. 1 písm. d) zákona o služebním poměru kázeňský trest spočívající v odnětí služební hodnosti inspektora.
Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou podle § 65 a násl. s. ř. s. u Městského soudu v Praze, který o žalobě rozhodl specializovaným samosoudcem tak, že rozhodnutí žalovaného rozsudkem ze dne 27. 5. 2015, čj. 2 A 31/2014-93, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Důvody pro zrušení shledal městský soud dva: jednak podle soudu měl žalovaný v odvolacím řízení nezákonně vybočit z rozsahu, v jakém žalobce napadl rozhodnutí správního orgánu prvního stupně odvoláním, a dále se soud neztotožnil se závěrem žalovaného, že jednání, jež mělo spočívat v krádeži dřevní hmoty z poraženého smrku, bylo žalobci prokázáno nad jakoukoli pochybnost.
Proti rozsudku podal žalovaný (stěžovatel) kasační stížnost, v níž mimo jiné namítal zmatečnost rozsudku městského soudu [§
Nahrávám...
Nahrávám...