2.13.348
§ 348 ZP Doby posuzované jako výkon práce
JUDr. Věra Bognárová
Úplné znění
Ustanovení související
Ustanovení § 348 odst. 1 a § 216 odst. 2 a 3 ZP se nepoužijí pro účely práva na mzdu nebo plat a odměnu z dohody anebo náhrady výdajů v souvislosti s výkonem práce. Mzda i plat totiž přísluší za faktický výkon práce, ale pokud zákoník práce některé doby, i když zaměstnanec práci fakticky nekoná, staví na roveň výkonu práce, znamenalo by to, že i za tuto dobu zaměstnanci přísluší mzda nebo plat, podle toho, jakou formou je odměňován. Koncepce zákoníku práce je však postavena na tom, že mzda nebo plat přísluší výhradně za dobu faktického výkonu práce. Při překážkách v práci nebo v době dovolené zaměstnanec nepracuje a je-li mu proto poskytováno peněžité plnění, je označeno jako náhrada mzdy nebo platu zpravidla poskytovaná ve výši průměrného výdělku. Aby byla tato koncepce dodržena, je v § 348 odst. 3 ZP výslovně uvedeno, že za tyto doby nepřísluší mzda nebo plat a náhrady výdajů v souvislosti s výkonem práce.
Výkonem práce je i doba:
a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doba, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy.
Jedná se s výjimkou uvedených případů o všechny překážky v práci, kterými se rozumí právem uznané skutečnosti, které brání nebo ztěžují zaměstnanci plnění pracovních povinností z pracovního poměru a zaměstnavateli v přidělování práce Jedná se o všechny překážky v práci na straně jak zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Za překážky v práci považuje zákoník práce pouze ty skutečnosti, které jsou uvedeny v právních přepisech, tj. především v zákoníku práce v § 191 až 210 a v zákoně o nemocenském pojištění, v nařízení vlády č. 590/2006 Sb. a případně v dalších předpisech. S překážkou v práci zákoník práce spojuje povinnost zaměstnavatele omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, případně mu poskytnout pracovní volno, a v případech, kdy tak výslovně stanoví, i náhradu mzdy nebo platu.
b) čerpané dovolené.
Dovolená představuje právo zaměstnance, který práci koná v pracovním poměru. Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v § 211 až 223 ZP právo na:
Doba čerpání jakéhokoliv druhu dovolené se považuje za výkon práce.
c) kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek.
Odměňování práce přesčas je upraveno v § 114 ZP pro zaměstnance, kteří dostávají za výkon práce mzdu, nebo v § 127 ZP, pokud za výkon práce dostávají plat.
U zaměstnanců odměňovaných mzdou přísluší za dobu práce přesčas zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku, přísluší zaměstnanci za dobu práce přesčas dosažená mzda a za náhradní volno mzda nepřísluší. Doba náhradního volna se však považuje za výkon práce.
U zaměstnanců odměňovaných platem přísluší za hodinu práce přesčas část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo…
