dnes je 15.1.2025

Input:

č. 3503/2017 Sb. NSS, Daňové řízení: lhůta pro podání návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce

č. 3503/2017 Sb. NSS
Daňové řízení: lhůta pro podání návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce
k § 179 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu
Rozhodným okamžikem pro počátek běhu (subjektivní) patnáctidenní lhůty pro podání návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce podle § 179 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, je den, kdy navrhovatel získá úplnou vědomost o tom, že jeho konkrétní majetek byl zahrnut do určité daňové exekuce, jakož i o tom, který správce daně je příslušný k vedení této daňové exekuce.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2016, čj. 2 Afs 178/2016-23)
Věc:  Karel Frolík AUTOSERVIS proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o vyloučení majetku z daňové exekuce, o kasační stížnosti žalovaného.

Žalobce podal dne 19. 7. 2013 návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce podle § 179 daňového řádu, a to konkrétně 12 500 litrů nafty. Finanční úřad pro Jihomoravský kraj (správní orgán I. stupně) rozhodnutím ze dne 12. 9. 2013 řízení o žalobcově návrhu zastavil s odůvodněním, že dle § 179 odst. 4 daňového řádu je třeba návrh podat v patnáctidenní lhůtě počítané ode dne, kdy se osoba oprávněná podat návrh dozvěděla o tom, že na její majetek byla nařízena daňová exekuce. Žalobce se o této skutečnosti dozvěděl dle mínění správního orgánu I. stupně již dne 5. 4. 2013, a tudíž mu prekluzivní lhůta k podání návrhu uplynula v pondělí 22. 4. 2013. Jeho návrh byl opožděný, a tak bylo třeba řízení o něm zastavit. Odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalovaný správní žalobou napadeným rozhodnutím zamítl.
Krajský soud v Brně shledal žalobu důvodnou, napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Předmětem přezkumu bylo posouzení včasnosti podání návrhu na vyloučení věci z daňové exekuce, a s tím související výklad časového údaje vymezeného daňovým řádem jako „den, kdy se dozvěděl“. Pro řádné uplatnění návrhu dle krajského soudu nepostačuje jen obecné povědomí o nařízení nějaké exekuce, ale je nutná elementární znalost o konkrétní exekuci vedené konkrétním správním orgánem proti určitému povinnému. Pouze ve vztahu ke konkrétní exekuci se totiž lze domáhat vyloučení vlastního majetku. Tento majetek je přitom třeba v návrhu specifikovat, tj. uvést, jaký majetek a v jakém rozsahu je postižen exekucí. Podání návrhu u příslušného správce daně je podmínkou stanovenou v § 179 odst. 4 daňového řádu. Proto krajský soud dospěl k závěru, že rozhodným okamžikem pro počátek běhu patnáctidenní lhůty pro podání návrhu na vyloučení majetku z exekuce je den, kdy navrhovatel získá úplnou vědomost o tom, že jeho konkrétní majetek byl pojat do exekuce, a o tom, který správce daně exekuci nařídil.
V posuzované věci byl dne 5. 4. 2013 pořízen protokol o soupisu věcí, z něhož je dle krajského soudu zřejmé, že byl proveden na základě dožádání v daňové exekuci zahájené exekučním příkazem vydaným správním orgánem I. stupně. Stejného dne byl sepsán úřední záznam o uskladnění a přepravě věcí, který je opatřen číslem jednacím a je v něm označen automobil i zabavené věci. Návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce žalobce podal na základě informace o
Nahrávám...
Nahrávám...