2.1.4.38
§ 38 ZDPo – Podmínky nároku na invalidní důchod
JUDr. Jan Přib
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
-
§ 4 – druhy důchodů
-
§ 25 – vymezení pracovního úrazu a nemoci z povolání
-
§ 29 – podmínky nároku na starobní důchod
-
§ 32 – důchodový věk
-
§ 39 – vymezení invalidity
-
§ 40 – potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod
-
§ 41 – výše invalidního důchodu
-
§ 58 – souběh nároků na důchody
-
§ 61a – přeměna invalidního důchodu na starobní důchod
-
§ 65 – souběh nároku na invalidní důchod s nemocenským a s náhradou mzdy nebo platu
-
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
-
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
-
Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
-
Vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity)
Nárok na invalidní důchod nemůže vzniknout pojištěnci, který dosáhl věku 65 let, nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a to ani v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Nárok na invalidní důchod zaniká dosažením věku 65 let nebo dosažením důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let; podle § 61a ZDPo dochází od dosažení tohoto věku k přeměně invalidního důchodu na starobní důchod.
Nárok na invalidní důchod nebo na jeho výplatu není vázán na to, že poživatel invalidního důchodu není zaměstnán nebo že jeho příjem z výdělečné činnosti nepřesahuje určitou hranici; souběh pobírání invalidního důchodu a příjmu z výdělečné činnosti je tedy možný (není podstatný ani rozsah pracovního úvazku).
Pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně je náhradní dobou důchodového pojištění a pro účely výpočtu osobního vyměřovacího základu též…