§ 38d ZDP Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně

Komentář k § 38d odst. 1 ZDP

Pokud nejde o příjmy plynoucí z podílů na zisku, příjmy z podílů na zisku plynoucí ze zaknihovaných cenných papírů, dividendové příjmy plynoucí z podílových listů a další jiné příjmy uvedené odstavci 2, je v tomto odstavci 1 stanoveno, kdy u všech ostatních příjmů, z nichž se daň vybírá srážkou podle § 36 ZDP má plátce daně povinnost srazit daň (při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, u vymezených příjmů však nejpozději v den, kdy o dluhu účtuje v souladu s účetními předpisy).

Od tohoto data se potom odvíjí lhůta stanovena v odstavci 3, do které musí plátce daně sraženou daň odvést svému správci daně.

Zákonem č. 170/2017 Sb. účinným od 1. července 2017 se v tomto ustanovení ukotvuje obecný princip, který se uplatňuje při aplikaci srážkové daně, a to, že se na každou vyplacenou zálohu na příjem, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo doplatek z vyúčtování celkového plnění, pohlíží jako na samostatný příjem.

Tato úprava tak např. potvrzuje, že splnění podmínek pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm. ze) a zi) ZDP se hodnotí samostatně jak pro vyplacenou zálohu, tak pro následný doplatek podílu na zisku. Pokud je poplatníkovi, který není mateřskou společností, vyplacena záloha na podíl na zisku a následně se před vypořádáním této zálohy na podíl na zisku (rozhodnutí valné hromady) mateřskou společností stane, nedojde dodatečně k osvobození původně zdaněného podílu na zisku. Totéž platí i v případě, kdy po výplatě zálohy na podíl na zisku dojde k převodu podílů na obchodní korporaci na jinou osobu.

Z čl. II bodu 1 přechodných ustanovení tohoto zákona vyplývá, že tato změna platí až pro zdaňovací období, které započalo dnem 1. července 2017 a později (např. pro zdaňovací období, kterým je hospodářský rok od 1. 7 2017 do 30. 6. 2018 a u fyzických osob nejdříve až pro zdaňovací období, které započne dnem 1. ledna 2018, to znamená nejdříve pro zdaňovací období, kterým je kalendářní rok 2018, protože u fyzických osob, je zdaňovacím obdobím vždy pouze kalendářní rok).

Komentář k § 38d odst. 2 ZDP

U příjmů plynoucích z podílů na zisku, příjmů z podílů na zisku plynoucích ze zaknihovaných cenných papírů, dividendových příjmů plynoucích z podílových listů a z dalších v tomto ustanovení vymezených příjmů se daň srazí při výplatě (s výjimkou příjmů z podílů na zisku plynoucích ze zaknihovaných cenných papírů), nejpozději však do tří měsíců nebo do jednoho měsíce následujících po zde uvedeném rozhodném měsíci.

Od výše uvedených termínů se potom odvíjí lhůta stanovena v odstavci 3, do které musí plátce daně sraženou daň odvést svému správci daně.

Novelou ZDP účinnou od 1. ledna 2015 danou zákonem č. 267/2014 Sb. se v tomto ustanovení stanovuje, že u příjmů z podřízeného podílu na zisku, jehož výplata závisí na splnění dané podmínky, která ještě v okamžiku rozhodnutí valné hromady (nebo jiného relevantního orgánu) nebyla splněna, není nutno dodržet podmínku, že daň musí být sražena nejpozději do konce třetího měsíce (resp. do konce měsíce u zaknihovaných cenných papírů), ale daň může být sražena až v okamžiku výplaty (pokud k ní dojde). Podobně se postupuje i v případě, že výplata podílů na zisku byla odmítnuta statutárním orgánem.

Novelou se zde dále stanoví, že v případě výplaty podílu na zisku, který plyne z vlastních akcií, je povinnost srážky posunuta do okamžiku, kdy akcie přejde do vlastnictví jiného poplatníka, neboť jen v tom případě může ke srážce dojít. V případě, že akcie nebudou do doby splatnosti podílu na zisku převedeny na třetí osobu, tak právo na podíl na zisku spojené s vlastní akcií v majetku společnosti zaniká a srážková daň se nesráží.

Zákonem č. 170/2017 Sb. účinným od 1. července 2017 platí výše uvedená lhůta tří nebo jednoho měsíce po skončení měsíce, v němž byla schválena účetní závěrka a bylo rozhodnuto o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. Vazba na schválení a rozhodnutí valnou hromadou nebo členskou schůzí se zrušuje a dochází k zobecnění tak, aby pokrývalo veškeré možné situace. V ustanovení ZDP je totiž nadbytečné řešit, kdo schvaluje výplatu podílů na zisku, neboť toto nemá na úpravu zdanění tohoto podílu vliv.

Zároveň se tímto zákonem zrušuje šestá věta v tomto ustanovení pro obsoletnost (nepoužitelnost a zastaralost) a zrušuje se věta osmá týkající se záloh plynoucích z podílových listů, protože nová úprava odstavce 1 stanoví, že na každou vyplacenou zálohu či doplatek se pohlíží jako na samostatný příjem, a tedy na výplatu zálohy na podíl na zisku se použijí veškerá ustanovení § 38d ZDP týkající se běžné výplaty podílů na zisku (např. při výplatě zálohy na podíl na zisku u zaknihovaných cenných papírů je plátce daně povinen srazit daň při výplatě zálohy, nejpozději však do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo rozhodnuto o výplatě).

Z čl. II bodu 1 přechodných ustanovení tohoto zákona vyplývá, že tato změna platí až pro zdaňovací období, které…