dnes je 21.11.2024
Input:

§ 38n ZDP - Daňová ztráta

5.8.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

3.1.4.1.15
§ 38n ZDP – Daňová ztráta

Ing. Martin Děrgel, Ing. Miloš Hovorka

Úplné znění

Ustanovení související k § 38n ZDP

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 2 – Poplatníci daně z příjmů fyzických osob
    • - § 5 – Základ daně a daňová ztráta
    • - § 23 – Základ daně
    • - § 23a – Převod obchodního závodu na obchodní korporaci
    • - § 23c – Fúze a rozdělení obchodních korporací
    • - § 34 – Co lze odečíst od základu daně
    • - § 38na – Daňová ztráta – další podmínky pro její odpočet od základu daně

  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ)

    • - § 2 – Předmět a účel úpravy
    • - § 139 a 140 – Vyměření daně
    • - § 143 a 144 – Doměření daně
Komentář

Komentář k § 38n ZDP

Celé ustanovení slouží především k vyšší právní jistotě poplatníků a pro předcházení daňovým únikům. Podstatné je, že nárok na uplatnění daňové ztráty z minulých období je podmíněn tím, že se jedná o ztrátu správcem daně vyměřenou, přičemž daňovou ztrátu, která pro účely DŘ spadá do legislativní zkratky "daň", obdobně jako daňovou povinnost vyměřuje správce daně svým rozhodnutím. Pokud se však daň nebo ztráta vyměřená správcem daně neodchyluje od částky uvedené v daňovém přiznání, správce daně své rozhodnutí poplatníkům neoznamuje (§ 140 DŘ). V tom případě se za den vyměření daně/ztráty a současně za den doručení platebního výměru považuje poslední den lhůty pro podání přiznání. Bylo-li daňové přiznání podáno až po této lhůtě, považuje se za den vyměření den, kdy správce daně přiznání došlo. Pochopitelně pokud poplatník podá dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou ztrátu, anebo ztrátu sníží po kontrole svým rozhodnutím správce daně, lze uplatnit jako odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 ZDP daňovou ztrátu naposledy vyměřenou.

Daňová ztráta obecně vzniká, pokud daňově účinné výdaje jsou vyšší než zdanitelné příjmy. V případě fyzických osob může daňová ztráta vzejít pouze ze samostatné činnosti (podnikání) podle § 7 ZDP nebo z nájmu podle § 9 ZDP. Možnost uplatnění daňové ztráty minulých období jako položky odčitatelné od základu daně do pěti let od vyměření stanoví zejména § 34 odst. 1 až 3 ZDP, přičemž specifika pro DPFO najdeme v § 5 odst. 3 ZDP. Tuto možnost nemají obecně prospěšné společnosti s výjimkou vysokých škol a poskytovatelů zdravotních služeb. A v určitých případech stanoví § 38na ZDP poplatníkům DPPO dodatečné protispekulativní podmínky.

Specifický režim je již tradičně nastolen u společností osobního typu. U v. o. s. se celá daňová ztráta plně přenáší na její společníky, a to obdobně jako je rozdělován zisk v. o. s. Podobně je tomu u společnosti komanditní, která snižuje základ daně i daňovou ztrátu o podíl připadající osobně ručícím společníkům (komplementářů). Oba typy společníků podíl na daňové ztrátě převedený od v. o. s. a k. s. zahrnou do svých základů daně.

Způsob uplatnění daňové ztráty jako odčitatelné položky můžeme stručně shrnout následovně:

  • Daňovou ztrátu lze uplatnit celou nebo její část. Není vyloučeno uplatnění daňové ztráty za více předcházejících období v témže roce.

  • Protože s daňovou ztrátou se z hlediska procesního nakládá obdobně jako s daňovou povinností, platí, že poplatník má povinnost podat dodatečné daňové přiznání v případě zjištění, že výše dosažené daňové ztráty je ve skutečnosti nižší, než kterou původně uvedl na řádném daňovém přiznání. Při podání dodatečného přiznání na změnu výše daňové ztráty (směrem nahoru či dolů) se potom při uplatnění odčitatelné položky vychází z údajů na dodatečném, nikoli původním řádném přiznání.

  • Každá daňová ztráta za jedno konkrétní zdaňovací období se považuje za samostatnou odčitatelnou položku, poplatník tak nemá jednu úhrnnou ztrátu, ale několik samostatných ztrát za jednotlivá zdaňovací období (zákon nestanovuje prioritu uplatňování jednotlivých daňových ztrát, také zde záleží opět na poplatníkovi).

  • Daňová ztráta samozřejmě nemá nic společného s účetně vykázaným záporným výsledkem hospodaření ani ztrátou minulých let (zachycenou na účtu 429). O vzniku daňové ztráty se neúčtuje. Neúčtuje se ani o uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně.

  • U fyzických osob lze daňovou ztrátu odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 ZDP, tedy s výjimkou příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP.

  • Od roku 2014 již není u fyzických osob možný přenos nevyužité daňové ztráty zůstavitele na dědice.

Příklady

Příklad – Volba režimu uplatňování vícera ztrát

Obchodní společnost vykázala v daňovém přiznání k DPPO za zdaňovací období kalendářního roku:

  • 2009 daňovou ztrátu 100 000 Kč,

  • 2012 daňovou ztrátu 200 000 Kč.

Ztrátu za rok 2009 firma před rokem 2013 zapomněla nebo nechtěla anebo nemohla daňově uplatnit.

Pro přehlednost předpokládejme, že počínaje rokem 2013 poplatník vykazuje základ daně vždy 50 000 Kč. Pro dotyčnou obchodní společnost bude samozřejmě výhodnější začít uplatňovat nejprve starší ztrátu z roku 2009, i když je nižší, protože tato možnost vyprší o tři roky dříve než nárok na odpočet daňové ztráty za rok 2012. ZDP ovšem poplatníkům nepředepisuje, aby při kumulaci ztrát začali uplatňovat tu nejstarší.

Při této variantě firma z úhrnu daňových ztrát (300 000 Kč) – tedy z maximálně možných položek odpočitatelných od základu daně – uplatnila 250 000 Kč (celou ztrátu za rok 2009 a 3/4 ztráty za rok 2012). Nevyužito zůstane 50 000 Kč z daňové ztráty za rok 2012, kterou bude možno uplatnit naposledy za rok 2017.

Rok   Zůstatek ztráty   Základ daně   Uplatnění ztráty  
Z roku 2009   Z roku 2012   Před odpočtem ztráty   Po odpočtu ztráty   Z roku 2009   Z roku 2012  
2013   100 000   200 000   50 000   0   50 000   -----  
2014   50 000   200 000   50 000   0   50 000   -----  
2015   0   150 000   50 000   0   Vyčerpáno   50 000  
…
Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
    Nahrávám...