§ 4 ZDPH Vymezení základních pojmů

V následujících ustanoveních jednotlivých odstavců jsou uvedeny definice základních pojmů, které se v zákoně o dani z přidané hodnoty používají.

Novelou 2020 bylo do § 4 ZDPH přesunuto několik definicí z jiných ustanovení zákona o DPH.

K § 4 odst. 1 písm. a) ZDPH

Úplatou se rozumí částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v souvislosti s předmětem daně (= za dodání či poskytnutí plnění, které je předmětem daně) a také dotace k ceně. Úplata tedy může být

• hotovostní nebo

• bezhotovostní, například poskytnutím protiplnění (zbožím nebo službou).

Dotací k ceně se rozumí přijaté finanční prostředky z rozpočtu státního, z rozpočtu územních samosprávných celků, z rozpočtu cizího státu, ze státních fondů, z grantů EU nebo podobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění. Za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku.

K § 4 odst. 1 písm. b) ZDPH

Definice jednotkové ceny je uvedena v písmeně b). Jednotkovou cenou se rozumí cena za jednotku zboží nebo služeb. U služeb se často uvádí cena za časový úsek nebo celková cena za poskytnutou službu jako úkon. Například jednotková cena u zboží 25 Kč/kg, 100 Kč/m, jednotková cena za výkopové práce 500 Kč/m³, 600 Kč/hod. Jednotkovou cenu má plátce povinnost uvést jako povinnou náležitost daňového dokladu.

K § 4 odst. 1 písm. c) ZDPH

Definice daně na výstupu je uvedena v písmeně c). Daní na výstupu je daň uplatněná plátcem za zdanitelné plnění podle § 13 až § 20 nebo z přijaté úplaty vztahující se k tomuto plnění,

K § 4 odst. 1 písm. d) ZDPH

V písm. d) je definováno, co se rozumí "nadměrným odpočtem". Jedná se o rozdíl mezi daní na výstupu a odpočtem daně za zdaňovací období v případě, kdy daň na výstupu je nižší než odpočet daně.

K § 4 odst. 1 písm. e) ZDPH

V písm. e) je nově definováno, co se rozumí uskutečněným plněním – je to dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková. Tato definice byla přesunuta z dosavadního ustanovení § 4 odst. 1 písm. n) ZDPH.

K § 4 odst. 1 písm. f) ZDPH

Osobou registrovanou k dani je osoba, které bylo předěleno DIČ pro účely DPH v rámci obchodování mezi členskými státy

K § 4 odst. 1 písm. g) ZDPH

Definice zahraniční osoby povinné k dani je uvedená v písmeně g). Jedná se o osobu povinnou k dani, která nemá na území Evropské unie sídlo, místo podnikání ani provozovnu. Touto aktualizací byla definice zúžena na okruh osob povinných k dani.

K § 4 odst. 1 písm. h) ZDPH

U fyzické osoby se rozumí

• bydlištěm adresa fyzické osoby uvedená v základním registru obyvatel nebo v jiné obdobné evidenci anebo adresa, kterou fyzická osoba uvedla správci daně, pokud neexistuje důkaz, že tato adresa neodpovídá skutečnosti,

• místem, kde se obvykle zdržuje, se rozumí místo, kde fyzická osoba obvykle žije z důvodu profesních nebo osobních vazeb. Má-li profesní vazby v jiné zemi než osobní vazby, je místo, kde se obvykle zdržuje, určeno osobními vazbami,

• místem pobytu se rozumí bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje.

K § 4 odst. 1 písm. i) ZDPH

Za sídlo osoby povinné k dani se považuje

• adresa místa jejího vedení, kterým se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popřípadě místo, kde se schází její vedení; nemá-li fyzická osoba místo svého vedení, rozumí se sídlem u této osoby místo jejího pobytu,

K § 4 odst. 1 písm. j) ZDPH

Provozovnou se pro účely zákona o DPH rozumí organizační složka osoby povinné k dani, která může uskutečňovat dodání zboží nebo poskytování služeb, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje.

K § 4 odst. 1 písm. k) ZDPH

Zbožím, které je předmětem spotřební daně, se rozumí zboží, které je předmětem některé ze spotřebních daní (např. daně z lihu), dále daně z pevných paliv, ze zemního plynu a dalších plynů.

K § 4 odst. 1 písm. m) ZDPH

Za osvobozenou osobu se považuje osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v jiném členském státě, která je v tomto státě osobou s obdobným postavením jako v tuzemsku osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem.

K § 4 odst. 1 písm. n) ZDPH

Provozovatelem elektronického rozhraní se rozumí osoba povinná k dani, která za použití elektronického rozhraní jako je elektronické tržiště, platforma, portál nebo obdobný prostředek, usnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služby podle čl. 5b nařízení Rady 282/2011 v platném znění, tj. umožňuje, aby dodavatel či poskytovatel a příjemce navázali kontakt vedoucí k dodání zboží nebo k poskytnutí služby.

K § 4 odst. 2 ZDPH

Zbožím se pro účely zákona o DPH rozumí

• hmotná věc, s výjimkou peněz a cenných papírů

• právo stavby

• živé zvíře

• lidské tělo a část lidského těla

• plyn, elektřina, teplo a chlad

Podle nové definice pojmu "zboží" se za zboží považují i nemovitosti (viz písm. a). Právo stavby je institut zavedený novým občanským zákoníkem. Jedná se o jedno z věcných práv, práv k určité věci, která mohou náležet jiné osobě než vlastníkovi věci (např. právo zástavní, právo stavby, právo pastvy...).

K § 4 odst. 3 ZDPH

Za zboží se dále považují

• Bankovky a mince české měny při jejich dodání výrobcem České národní bance.

• Bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro sběratelské účely za ceny vyšší než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle směnného kurzu vyhlašovaného ČNB.

• Cenné papíry v listinné podobě při jejich dodání výrobcem emitentovi v tuzemsku nebo při jejich pořízení z jiného členského státu nebo jejich dovozu a vývozu jako výrobku.

K § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH

Dlouhodobým majetkem je obchodní majetek, který je

1. hmotným majetkem podle zákona o daních z příjmů, hmotný majetek přenechaný k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno a ke dni uzavření této smlouvy je zřejmé, že vlastnické právo k užívanému majetku bude za obvyklých okolností převedeno na uživatele – se považuje za dlouhodobý majetek uživatele.

Od r. 2021 je limitem pro zařazení do dlouhodobého majetku částka 80.000 Kč.

2. odpisovaným nehmotným majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví.

V účetních předpisech je vymezeno, že dlouhodobým nehmotným majetkem jsou za stanovených podmínek nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, goodwill, povolenky na emise, preferenční limity, pokud je doba jejich využitelnosti delší než jeden rok. Limit pro zařazení do nehmotného majetku si stanoví účetní jednotka sama.

3. pozemkem, který je dlouhodobým hmotným majetkem podle účetních předpisů; pozemek přenechaný k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému pozemku bude převedeno na jeho uživatele, nebo

4. technickým zhodnocením podle zákona o daních z příjmů v případě technického zhodnocení hmotného majetku, nebo technickým zhodnocením podle účetních předpisů v případě technického zhodnocení nehmotného majetku.

Pro technické zhodnocení hmotného majetku stanoví zákon o daních…