č. 414/2004 Sb. NSS, Služební poměr: stanovení průměrného hrubého měsíčního platu
č. 414/2004 Sb. NSS
Služební poměr: stanovení průměrného hrubého měsíčního platu
k § 143 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. k § 17 odst. 1 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb. (v textu též „zákon o mzdě“)
Do hrubé mzdy zúčtované k výplatě v rozhodném období (§ 17 odst. 1 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku) pro účely výpočtu průměrného hrubého měsíčního platu, z nějž se stanoví výše výsluhových náležitostí - výsluhového příspěvku a odchodného podle § 143 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění účinném k 27. 6. 2002, nutno zahrnout i plat za přesčas a příplatek za přesčas zúčtované k výplatě v takovém rozhodném období, a to i v případě, že služba nad stanovenou týdenní dobu služby byla vykonána v jiných měsících, než které tvoří rozhodné období.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2004, čj. 6 A 60/2002-52)
Věc: Josef J. v P. proti Ministerstvu obrany o odchodné a výsluhový příspěvek.
Vojenský úřad sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 20. 2. 2002 přiznal žalobci odchodné ve výši 224 850 Kč a dalším rozhodnutím z téhož dne mu přiznal výsluhový příspěvek ve výši 19 878 Kč měsíčně.
Ministerstvo obrany žalobou napadenými rozhodnutími ze dne 28. 3. 2002 odvolání žalobce zamítl a obě rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
Žalobce v opravném prostředku (nyní žalobě) především nesouhlasil s tím, aby při výpočtu jeho průměrného měsíčního hrubého platu rozhodného pro výši výsluhových náležitostí byly vyloučeny částky platu za přesčas a příplatku za přesčas ve výši 18 645 Kč, které mu byly zúčtovány k výplatě v rozhodném období (žalobce vychází z názoru, že průměrný měsíční hrubý plat měl být zjišťován z částky 141 849 Kč, a nikoliv z částky 123 204 Kč, jak to učinil žalovaný; žalobce přitom nepolemizuje s tím, že správní orgán vyloučil z výpočtu částku 1000 Kč, kázeňskou odměnu, která byla zúčtována k výplatě v srpnu 2001). Své tvrzení žalobce opírá o § 17 odst. 1 zákona o mzdě, který stanoví, že průměrný výdělek pro pracovněprávní účely zjišťuje zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. Žalovaný však hrubou zúčtovanou mzdu nahradil tzv. započítanou částkou, která je nižší o plat za práci přesčas a o příplatky za přesčasy zúčtované v rozhodném období 3. čtvrtletí, které náležely žalobci za práci přesčas vykonanou v jiném období (měsíce únor, duben a červen 2001).
Žalovaný ve svém vyjádření především uvedl, že výplatní pásky nejsou z časového pohledu zpracovány tak, aby bylo zcela zřejmé, které peněžní náležitosti patří do reálně vypláceného měsíce a které jsou vypláceny za předchozí měsíce (mnohdy mimo rozhodné období). Sporné částky žalovaný považuje za takové, které nespadají do rozhodného období; jde o peněžní náležitostí, které nesplňují podmínku, že jsou z doby odpracované v rozhodném období.
Žalobce replikoval tak, že zákon o mzdě v § 17 odst. 1 nehovoří o peněžních částkách za reálně vyplácený měsíc, ale o hrubé mzdě…
