č. 438/2005 Sb. NSS, Daň z příjmů: zákaz retroaktivity
č. 438/2005 Sb. NSS
Daň z příjmů: zákaz retroaktivity
k § 38r zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákonů č. 72/2000 Sb., č. 492/2000 Sb. a č. 453/2001 Sb.*)
k § 47 a § 97 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákonů č. 35/1993 Sb. a č. 323/1993 Sb. (v textu jen „daňový řád“, „d. ř.“)
k § 78 odst. 5 soudního řádu správního
Ustanovení § 38r zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 72/2000 Sb., jímž byly s účinností od 1. 5. 2000 změněny lhůty pro vyměření daně, zasahuje do hmotněprávní sféry daňového subjektu, tj. do stanovení jeho daňové povinnosti a vybrání daně. Ze zákazu retroaktivity právních norem se podává, že je nelze aplikovat na právní stav vzniklý před tímto datem, ale teprve na daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 2000. Zásah do právních vztahů, jakož i do daňových povinností založených na základě právních předpisů účinných před 1. 5. 2000, by byl nepřípustnou retroaktivitou.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2004, čj. 5 Afs 28/2003-69)
Věc: Společnost s ručením omezeným L. v T. proti Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích o daň z příjmů právnických osob, o kasační stížnosti žalobce.
Dvěma rozsudky Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 11. 2002 byla zrušena rozhodnutí žalovaného; krajský soud vyslovil, že právo vyměřit, resp. doměřit daň z příjmů právnických osob za rok 1996 zaniklo prekluzí.
V novém řízení vydal Finanční úřad v Táboře platební výměry na daň z příjmů právnických osob za rok 1996 ve výši 438 750 Kč, dodatečně vyměřenou daň z příjmů právnických osob za rok 1997 ve výši 2 224 170 Kč, za rok 1998 ve výši 660 450 Kč a za rok 1999 ve výši 343 700 Kč. Žalovaný odvolání proti těmto platebním výměrům zamítl.
Žalobce podal proti těmto rozhodnutím novou žalobu, kterou Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 24. 9. 2003 zamítl.
Žalobce (stěžovatel) proti rozsudku krajského soudu podal kasační stížnost, v níž uvedl, že krajský soud pochybil, když rozhodnutí žalovaného pro nezákonnost bez dalšího nezrušil. Neřídil se totiž vlastním právním názorem vysloveným v dřívějších rozsudcích ze dne 8. 11. 2002. V mezidobí totiž nedošlo k žádnému vnesení skutkových nebo právních novot či změně právního předpisu. Otázka prekluze práva doměřit daň byla jednoznačně vyřešena pravomocnými rozsudky z roku 2002, a proto soud neměl znovu otázku prekluze přezkoumávat. Dále stěžovatel uvedl, že užití ustanovení § 38r odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ke dni vydání rozhodnutí žalovaného, na které se žalovaný i krajský soud v novém rozhodnutí odvolává, by znamenalo nepřípustnou retroaktivitu zákona. Kromě uvedeného má stěžovatel za to, že se ustanovení § 38r cit. zákona vztahuje jako celek pouze na subjekty, jimž byla poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani.
K tomu stěžovatel uvedl, že nebyl právní důvod pro zrušení daňové ztráty za rok 1996 a vyměření daně za toto zdaňovací období, bylo-li tak učiněno až na základě zahájení daňové kontroly v roce 2001, jestliže lhůta pro vyměření dle § 47 odst. 1 d. ř. uplynula 31. 12. 2000. Z uvedeného důvodu tak nebylo možno doměřit ani daň za roky…
