č. 4456/2023 Sb. NSS, Pobyt cizinců: důvody znemožňující vycestování; zásada non-refoulement

I. Závazné stanovisko správního orgánu o možnosti vycestování cizince, tedy o tom, že mu v zemi původu nehrozí skutečné nebezpečí ve smyslu § 179 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, nemůže být založeno převážně na skutečnosti, že tento cizinec nepožádal o udělení mezinárodní ochrany v České republice, případně v prvním státě Evropské unie či dublinského systému, na jehož území vstoupil, aniž by správní orgán na základě výpovědi tohoto cizince a příslušných informací o zemi původu důkladně posoudil, zda by jeho navrácením do země původu nebyla porušena zásada non-refoulement.

II. Byť § 179 odst. 1 a 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném od 31. 7. 2019, již v plném rozsahu nezahrnuje zásadu non-refoulement v pojetí dle čl. 33 odst. 1 Úmluvy o právním postavení uprchlíků (č. 208/1993 Sb.), představuje tato zásada i nadále důvod znemožňující vycestování cizince, který je z materiálního hlediska uprchlíkem, pokud nejde o osobu uvedenou v čl. 33 odst. 2 Úmluvy o právním postavení uprchlíků.

III. Dle závěrů rozsudku velkého senátu Soudního dvora ze dne 8. 11. 2022, Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid, C-704/20 a C-39/21, jsou české správní soudy povinny při přezkumu dodržení podmínek zákonnosti zajištění cizince, které vyplývají z unijního práva, tedy i ve věcech zajištění za účelem správního vyhoštění, na které dopadá směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, přihlížet z moci úřední k vadám a nezákonnostem rozhodnutí o zajištění, které soudy zjistí, případně které vyjdou v řízení najevo, přestože nejsou součástí uplatněných žalobních bodů. V řízení o kasační stížnosti zajištěného cizince proti rozsudku krajského soudu se proto neuplatní obecné pravidlo, podle něhož jsou ve smyslu § 104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustné kasační námitky, které stěžovatel neuplatnil v řízení před krajským soudem, ač tak učinit mohl.