3.1.1.5
§ 5–6 ZPVZP – Odvod pojistného za zaměstnance
Ing. Antonín Daněk
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
-
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
-
§ 2 odst. 2 a 3 – zaměstnavatelé a zaměstnanci
-
§ 5 písm. a) – zaměstnanci
-
§ 9 odst. 1 a 2 – výše a způsob placení pojistného zaměstnavatele
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
NahoruOdvod pojistného za zaměstnance
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru nebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
Naopak, do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují příjmy taxativně vyjmenované v § 3 odst. 2 ZPVZP. Pojistné se pak vypočítává sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu, kdy jednu třetinu pojistného strhne zaměstnavatel zaměstnanci a zbývající dvě třetiny pak platí ze svých prostředků.
Nejčastější chybnou variantou výpočtu výše pojistného zaměstnavatelem je situace, kdy zaměstnavatel:
-
vypočte pojistné ve výši 4,5 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku zaokrouhlí nahoru a současně
-
vypočte pojistné ve výši 9 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku taktéž zaokrouhlí nahoru.
Tímto postupem dochází ke "korunovým" rozdílům, v konečné fázi v neprospěch zaměstnavatele, odvádějícího tak zdravotní pojišťovně nepatrně vyšší částku pojistného, než jak je stanoveno zákonem.
Pokud zaměstnavatel zjistí dluh na pojistném, musí být v jeho vlastním zájmu okamžité doplacení tohoto dluhu, neboť přímým důsledkem nezaplacení dlužného pojistného podle zákona je vznik penále. Dnem úhrady dlužného pojistného v plné výši přestává běžet penále. Zaměstnavatel si musí být vědom skutečnosti, že zdravotní pojišťovna je podle zákona povinna vymáhat jak dlužné pojistné, tak penále. Výjimku v tomto směru představuje pouze aktuální dlužné pojistné do 200 Kč a penále nepřevyšující 100 Kč ročně. V případě porušení jiných zákonných povinností (kupříkladu nepřihlášení zaměstnance) je zdravotní pojišťovna oprávněna k tomu, aby dle vlastní úvahy zvolila odpovídající postup, tedy aby buď uložila pokutu, nebo preventivně použila jinou (mírnější) formu sjednání nápravy zjištěných nedostatků, například domluvu či důrazné upozornění.
NahoruNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
Při placení pojistného je zapotřebí v případě zaměstnávání osob ze států Evropské unie, z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska a také ze Spojeného království postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího Nařízení č. 987/2009. Pojistné se odvádí i s přihlédnutím k minimálnímu vyměřovacímu základu.
Pojistné placené zaměstnavatelem za jednotlivé kalendářní měsíce je splatné od 1. dne do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.
Aby mohl…
