č. 795/2006 Sb. NSS, Daňová kontrola: práva a povinnosti spolupracující osoby
č. 795/2006 Sb. NSS
Daňová kontrola: práva a povinnosti spolupracující osoby
k § 13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 1996
Přestože se daňová povinnost spolupracující osoby podle § 13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zcela odvíjí od poměru příjmů a výdajů zjištěných u hlavního daňového subjektu, má spolupracující osoba stejná procesní práva a povinnosti jako hlavní daňový subjekt sám.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2005, čj. 1 Afs 154/2004-63)
Věc: Mgr. Martina B. proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o daň z příjmů fyzických osob, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 9. 2002 zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 6 ze dne 27. 11. 2000, kterým byla žalobkyni doměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 1996 ve výši 10 915 Kč, a to podle § 13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jako osobě spolupracující, která se podílela na příjmech a výdajích svého manžela podílem 33,3 %. Platební výměr byl vydán poté, co u žalobkyně proběhla dne 13. 11. 2000 daňová kontrola příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 1996; totéž zdaňovací období bylo kontrolováno i u manžela žalobkyně, a to dne 14. 11. 2000.
Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, který žalobu zamítl. Mimo jiné dospěl k závěru, že spolupracující osoba odvíjí svoji daňovou povinnost od hlavního daňového poplatníka. Pro rozhodnutí soudu tak bylo podstatné, že dodatečný platební výměr, jímž byl žalobkyni vyměřen daňový nedoplatek, nepředcházel dodatečnému platebnímu výměru, jímž byl nedoplatek na dani vyměřen jejímu manželovi.
Žalobkyně napadla rozsudek městského soudu kasační stížností. Tvrdila především, že žalovaný se nevypořádal s důkazem v podobě výstupů zpracovaných společností T. jako podklady pro další analýzy klientů. Dále tvrdila, že jí v rámci daňové kontroly za rok 1996 byla upřena práva podle § 16 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „daňový řád“).
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:*)
Je podstatné předně uvést, že daná věc se týká postupu podle § 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podle tohoto ustanovení se totiž příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti [ § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2] provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50 %; přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc…
