2.1.3.2
Aplikace zásady co nejvyššího uspokojení věřitelů
Mgr. Tomáš Braun
Aplikace zásady co nejvyššího uspokojení věřitelů
Při posuzování způsobu řešení úpadku manželů
Problematice oddlužení manželů, jejichž majetek a závazky náleží do společného jmění manželů, se podrobně věnuje výklad v části Společné oddlužení manželů. Zde kromě jiného poukazujeme na judikaturu Vrchního soudu v Praze, jež vychází z toho, že právní úprava majetkové podstaty v § 205 IZ stojí na zásadě, že majetek, který je ve společném jmění dlužníka a jeho manžela, náleží do majetkové podstaty, což musí dlužníkův manžel respektovat také v režimu oddlužení, neboť úprava tohoto způsobu řešení dlužníkova úpadku žádného podkladu pro jinou právní konstrukci majetkové podstaty nedává. K tomuto východisku se Vrchní soud v Praze přihlásil i v usnesení sp.zn. KSUL 77 INS 6504/2009, 1 VSPH 763/2009-A ze dne 11. 1. 2010, v němž mimo jiné uvedl, že by bylo v rozporu se zájmem věřitelů na hospodárném a co nejvyšším uspokojení, kdyby vedle sebe běžela dvě separátní řízení řešící různým způsobem úpadek každého manželů, jestliže úpadek je v obou případech dán neschopností každého z nich zapravit závazky společné. Odhlédnuto od faktických komplikací vzniklých v důsledku možných střetů úpravy oddlužení s úpravou konkursu nejeví se rozumným ani účelným odepřít oběma dlužníkům-manželům možnost sanovat své společné dluhy v jednom řízení, v němž bude možné k úhradě pohledávek věřitelů ve shodném režimu použít veškerých příjmů dosažených za trvání oddlužení každým z nich či oběma společně, k němuž dali oba manželé kvalifikovaný souhlas.
Při posuzování porušení procesních povinností dlužníka po schválení oddlužení
Jak je zmíněno v části 9.5, insolvenční soud oddlužení podle § 405 odst. 1 IZ neschválí, pokud po rozhodnutí o povolení oddlužení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Důvodem pro neschválení oddlužení tudíž může být i situace předvídaná v § 395 odst. 2 písm. b) IZ - totiž, že dosavadní…