2.1.3.1
Aplikace zásady spravedlnosti řízení
Mgr. Tomáš Braun
Aplikace zásady spravedlnosti řízení
Při zařazení pohledávky k přezkumu na zvláštní přezkumné jednání
Jak je vysvětleno viz 5.3.1, přezkoumání přihlášených pohledávek se děje na přezkumném jednání, jehož termín stanoví insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku tak, aby se konalo ve lhůtách stanovených IZ. Obecně platí, že věřitel má právo, aby jeho řádně a včas přihlášená pohledávka byla přezkoumána na "řádném" nebo-li "prvním" přezkumném jednání. Ustanovení § 192 odst. 2 IZ umožňuje, aby insolvenční soud zařadil pohledávku k přezkumu na "další" nebo-li "zvláštní" přezkumné jednání v případě, že věřitel změní důvod jejího vzniku, její výši nebo pořadí, pročež jí není možné přezkoumat při nařízeném (řádném) přezkumném jednání. V dosavadní soudní praxi je však obvyklé, že přihlášené pohledávky se přezkoumávají na zvláštním přezkumném jednání i z jiných důvodů. Jako příklad lze zmínit situaci předvídanou v § 188 odst. 2 IZ, kdy některé z přihlášek, ač lhůta stanovená k jejich opravě či doplnění dosud neskončila, nebudou opraveny či doplněny tak, aby mohly být přezkoumány při nařízeném přezkumném jednání.
Postup insolvenčního soudu spočívající v odložení přezkoumání pohledávky až v rámci zvláštního přezkumného jednání však podle závěrů vyjádřených v usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. MSPH 77 INS 3733/2008, 2 VSPH 14/2009- B ze dne 20.1.2009 nesmí být v rozporu se zásadou vtělenou do § 5 písm. a) IZ, podle níž musí být insolvenční řízení vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Znevýhodnění věřitele, jehož pohledávka byla v rozporu s uvedenou zásadou přezkoumána až na zvláštním přezkumném jednání může spočívat např. v tom, že v mezidobí (od řádného do zvláštního přezkumného jednání) nemá (jako věřitel s nezjištěnou pohledávkou) bez dalšího hlasovací právo, ledaže by mu je insolvenční soud postupem dle § 51 odst. 3 IZ přiznal (viz část 3.6.1.1).
Při zjišťování úpadku
Ustanovení § 136 odst. 1 IZ ukládá insolvenčnímu soudu, aby v případě, kdy je osvědčením nebo dokazováním zjištěn dlužníkův úpadek či hrozící úpadek, vydal rozhodnutí o úpadku (viz část Rozhodnutí o úpadku). V odůvodněných případech je přitom i při posuzování úpadkové situace dlužníka nutno aplikovat zásadu spravedlivosti insolvenčního řízení. Například Vrchní soud v Praze v usnesení sp.zn. KSPL 29 INS 2123/2008, 1 VSPH 466/2009-A ze dne 19.11.2009 dospěl k závěru, že pokud insolvenční navrhovatelé nedoložili proti dlužníkovi splatnou pohledávku, bylo by v rozporu se zásadou spravedlnosti insolvenčního řízení, kdyby měl insolvenční soud za osvědčený dlužníkův úpadek ve smyslu § 141 odst. 2 IZ, jehož příčinou nebyla jeho nezpůsobilost dostát splatným závazkům vzešlá…
