V posledních měsících často z médií i úst politiků slýcháme, že
zaměstnanecké výhody budou značně omezeny či úplně zrušeny. Jaká bude
budoucnost benefitů, ukáže až další legislativní vývoj, proto je mohou
zaměstnavatelé využívat jako účinný nástroj pro motivaci zaměstnanců. V novém
seriálu postupně probereme nejčastěji poskytované zaměstnanecké výhody a
zmíníme podmínky a pravidla, kterými se zaměstnavatelé musejí při jejich
poskytnutí řídit.
NahoruZákladní princip poskytování benefitů
Je všeobecné známé, že práce zaměstnanců je drahá. Mohou za to
zejména vysoké odvody zdravotního a sociálního pojištění, které musejí hradit z
odměn za práci nejen zaměstnanci, ale též jejich zaměstnavatelé. Navíc je
zaměstnancům jejich příjem zdaňován na principu superhrubé mzdy, čímž se jejich
reálné daňové zatížení posouvá z jednotné 15 % sazby daně z příjmů fyzických
osob dokonce ke zdanění nad 20 %. To ostatně dokládá následující jednoduchý
příklad.
Příklad č. 1Srovnejme
odměnu ve výši 1 000 Kč a zaměstnanecký benefit ve výši 1 000 Kč, a to jak z
pohledu zaměstnance, tak z pohledu zaměstnavatele. V dále uváděných tabulkách
vycházíme z daňových a pojistných sazeb roku 2011, tj.:
daň z příjmů fyzických osob (FO) je 15 % z
daňového základu (superhrubé mzdy),
daň z příjmů
právnických osob (PO) je 19 % z daňového základu,
pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (ZP) je 4,5 % z vyměřovacího
základu na straně zaměstnance a 9 % na straně zaměstnavatele,
pojistné na sociální pojištění (SP),
tj. na důchodové
pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a nemocenské pojištění,
je u zaměstnance 6,5 % vyměřovacího základu a u zaměstnavatele 25 %
vyměřovacího základu (variantu, kdy zaměstnavatel hradí o 1 % vyšší nemocenské
pojištění výměnou za to, že mu stát bude refundovat 1/2 vyplacené náhrady mzdy
v případě nemoci či karantény zaměstnance, neuvažujeme).
Porovnání z pohledu zaměstnance je v následující tabulce:
Popis jednotlivých variant | Pojistné na SP | Pojistné na ZP | Daň FO | Čistý příjem |
odměna za práci dle zákoníku
práce | 65
Kč | 45 Kč | 201 Kč | 689 Kč |
benefit daněný, nepodléhající odvodům
SP+ZP | - | - | 150 Kč | 850 Kč |
benefit nedaněný, nepodléhající odvodům
SP+ZP | - | - | - | 1 000 Kč |
benefit nedaněný, podléhající odvodům
SP+ZP | tento případ nemůže nastat |
Porovnání z pohledu zaměstnavatele je v následující
tabulce:
Náklad zaměstnavatele na: | Odměna benefit | Pojistné na SP | Pojistné na ZP | Nižší daň PO | Celkem náklady |
odměna za práci podle
zákoníku práce (podléhá odvodům SP+ZP, je daňovým
nákladem) |
1
000 Kč |
250
Kč |
90
Kč |
-255
Kč |
1 085
Kč |
benefit nepodléhající
odvodům SP+ZP, který není daňově účinným
nákladem |
1 000
Kč |
- |
- |
- |
1 000 Kč |
benefit nepodléhající odvodům SP+ZP,
který je daňově účinným nákladem |
1 000 Kč |
- |
- |
-190 Kč |
810 Kč |
I z příkladu lze odvodit, v
čem výhodnost benefitů spočívá. Pokud tedy zaměstnavatel chce svým
zaměstnancům poskytnout kromě smluveného platu (mzdy) ještě něco navíc (nějakou
výhodu), měl by vybírat z možností, kdy:
příjem z poskytnuté výhody pokud možno nebude na straně zaměstnance
předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti, anebo bude od této daně zcela nebo
částečně osvobozen,
pokud by už musel být takový příjem
zdaněn daní z příjmů ze závislé činnosti, tak alespoň v takové míře, že to bude
pro zaměstnance zajímavé z jiných důvodů (např. z důvodu výhodnějšího
stanovení nepeněžního příjmu, jak je tomu např. v případě poskytnutí automobilu
pro služební i soukromé použití),
příjem z poskytnuté výhody
pokud možno nevstoupí do vyměřovacího základu pro odvod zdravotního a
sociálního pojištění, čímž se zaměstnanci sníží daňový základ a zároveň se
ušetří na odvodech pojistného (jak na straně zaměstnance, tak na straně
zaměstnavatele),
důležitou roli pro zaměstnavatele hraje i
případná úspora na dani z příjmů v případě, bude-li náklad na poskytnutý
benefit daňově účinným.
Je tedy logické, že
jednotlivé možnosti benefitů budeme probírat a posuzovat:
z pohledu daně z příjmů, a to jak ze strany zaměstnance
(zda a v jaké výši benefit zdaní), tak ze strany zaměstnavatele (zdali půjde o
daňový náklad),
z pohledu pojistných zákonů,
z hlediska případných pracovněprávní souvislostí,
v některých případech i vazbu na další zákony, a
na konkrétním příkladu vždy ukážeme výhodnost pro zaměstnavatele i
zaměstnance.
Než však začneme jednotlivé
benefity probírat podrobně, zmíníme zákonná ustanovení a obecná pravidla, která
je nutné v této souvislosti znát.
Pohled zákona o daních z
příjmů
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v
platném znění (dále jen ZDP), vymezuje…