2014.14.15.4
Brigády z pohledu sociálního pojištění
Ing. Marta Ženíšková
Pojmy "brigádník" a "brigáda" se v předpisech o sociálním pojištění nevyskytují. Do 31. 12. 2013 platily pro zaměstnance, jehož zaměstnání bylo krátkodobé, zvláštní podmínky pro účast na nemocenském pojištění. Za krátkodobé se považovalo zaměstnání, které nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů; až na výjimky nebyl zaměstnanec z krátkodobého zaměstnání účasten nemocenského pojištění, a proto z dosaženého příjmu se neplatilo pojistné na sociální zabezpečení. Krátkodobým zaměstnáním nebylo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, proto i když tato dohoda trvala jeden den, mohl být zaměstnanec účasten nemocenského pojištění jen v tomto jednom dnu. Od 1. 1. 2014 se již nesleduje, po jakou dobu má zaměstnání trvat, zda bylo uzavřeno na jeden den nebo na dobu neurčitou. Jakéhokoliv zaměstnání může proto i v případě, bylo-li sjednáno pouze na jeden den, založit zaměstnanci účast na nemocenském pojištění.
Obecně platí, že za zaměstnance, který je v kalendářním měsíci účasten nemocenského pojištění, musí být z jeho příjmů započitatelných do vyměřovacího základu odvedeno pojistné na sociální zabezpečení. Pojistné musí být odvedeno i z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání, pokud zaměstnání v době jeho trvání založilo zaměstnanci účast na nemocenském pojištění.
U zaměstnance přijatého do zaměstnání na krátkou dobu (dále jen "brigádník") mají zpravidla obě strany, tj. zaměstnavatel i zaměstnanec, stejný zájem, a to neplatit pojistné. Pojistné se neplatí, není-li zaměstnanec z vykonávaného zaměstnání účasten nemocenského pojištění.
Je-li zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, nejenže se musí z jeho příjmů ze zaměstnání platit pojistné na sociální zabezpečení, ale zaměstnavatel je povinen oznámit nástup takového zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání, založit za něho evidenční list důchodového pojištění a v případě, že zaměstnanec bude uznán práceneschopným, poskytovat mu náhradu mzdy v prvních 14 dnech trvání pracovní neschopnosti. V případě vzniku nároku na dávku nemocenského pojištění musí zaměstnavatel předat OSSZ žádost o dávku spolu s přílohou k žádosti o dávku.
ZAMĚSTNANEC
Za zaměstnance se považuje osoba, která vykonává pro zaměstnavatele činnost, a příjmy z této činnosti jsou předmětem daně z příjmu ze závislé činnosti a nejsou od daně osvobozené. Rozhodující tedy vedle vstupu do zaměstnání (vykonávání činnosti) je i to, zda zaměstnavatel je povinen z příjmu brigádníka vypočítávat a odvádět daň z příjmů ze závislé činnosti. Pro sociální pojištění zaměstnanců se nerozlišuje, zda příjem podléhá zdanění zvláštní sazbou daně nebo "normální" sazbou daně.
ÚČAST NA NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ
Pro účast na nemocenském pojištění je rozhodující výše sjednaného měsíčního příjmu nebo výše zúčtovaného příjmu. Zaměstnanec není účasten nemocenského pojištění a tím ani poplatníkem pojistného v těch kalendářních měsících, do nichž byl zúčtován započitatelný příjem
-
nepřesahující částku 10 000 Kč, byla-li uzavřena dohoda o provedení práce,
-
nižší než 2 500 Kč, jde-li o zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání, které je vykonáváno na základě jiného pracovního vztahu než dohody o provedení práce, u něhož nebyl sjednán měsíční příjem buď vůbec, anebo byl sjednán tak, že jeho výše nečiní ani 2 500 Kč měsíčně.
Je-li sjednán měsíční příjem ve výši aspoň 2 500 Kč, není takové zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu. Zaměstnanec je z takového zaměstnání účasten nemocenského pojištění od vstupu do zaměstnání až do skončení zaměstnání bez ohledu na výši zúčtovaného příjmu. Pojistné na sociální zabezpečení se z příjmů z takového zaměstnání musí odvádět, i kdyby do kalendářního měsíce bylo zúčtováno například jen 1 000 Kč, protože i v takovém měsíci je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění.
U dohod o provedení práce a u zaměstnání malého rozsahu dochází k tzv. sčítání příjmů a přesouvání příjmů pro splnění podmínky účasti na nemocenském pojištění. Trvají-li v kalendářním měsíci u zaměstnance dvě nebo více dohod o provedení práce nebo více zaměstnání malého rozsahu u téhož zaměstnavatele, příjmy z těchto zaměstnání se sčítají. Činí-li úhrn příjmů z dohod o provedení práce více než 10 000 Kč nebo ze zaměstnání malého rozsahu aspoň 2 500 Kč, je zaměstnanec ze všech těchto zaměstnání účasten nemocenského…
