č. 1304/2007 Sb. NSS, Daň z příjmů fyzických osob: vznik povinnosti podat daňové přiznání
č. 1304/2007 Sb. NSS
Daň z příjmů fyzických osob: vznik povinnosti podat daňové přiznání
Daňové řízení: počátek běhu lhůty pro vyměření či doměření daně
k § 47 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)
k § 38g zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2001
Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob vzniká v roce následujícím po uplynutí zdaňovacího období (kalendářního roku), k němuž se daňové přiznání vztahuje. Je-li zdaňovacím obdobím rok 2001, vzniká povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob v roce 2002 a od konce tohoto roku počíná běh tříleté prekluzivní lhůty podle § 47 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2007, čj. 2 Aps 5/2006-98)
Prejudikatura: srov. č. 178/2004 Sb. NSS, č. 698/2005 Sb. NSS a č. 954/2006 Sb. NSS.
Věc: Jaroslava D. proti Finančnímu úřadu v Moravské Třebové o daň z příjmů fyzických osob, o kasační stížnosti žalobkyně.
Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, dne 29. 5. 2006 zamítl žalobu žalobkyně na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v provádění nezákonné daňové kontroly daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2001. Krajský soud daňovou kontrolu neshledal nezákonnou, neboť byla zahájena ve lhůtě podle § 47 odst. 1 d. ř.
Proti tomuto rozhodnutí brojila žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížností, ve které zejména namítala, že nesouhlasí se stanovením okamžiku počátku běhu prekluzivní lhůty podle § 47 odst. 1 d. ř. Zatímco žalovaný a krajský soud mají za to, že tato lhůta začala běžet od konce roku 2002, stěžovatelka se
domnívá, že se tak stalo již od konce roku 2001. Poukazuje k tomu na § 38g zákona o daních z příjmů, který je zvláštním předpisem a z něhož vyplývá, že daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 10 000 Kč. Podle stěžovatelky tedy povinnost podat daňové přiznání vzniká okamžikem dosažení příjmů, které jsou předmětem daně a přesahují 10 000 Kč. Ustanovení § 40 odst. 3 d. ř, na něž se odvolává krajský soud, upravuje lhůtu pro podání daňového přiznání, a nikoli vznik povinnosti daňové přiznání podat.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Nejvyšší správní soud dále musel posoudit, zda je uvedený závěr krajského soudu v souladu se zákonem, tj. zda lhůta pro vyměření daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2001 začala běžet od konce roku 2002. Při tom vycházel zdejší soud z předmětných ustanovení daňového řádu a zákona o daních z příjmů.
Lhůta pro vyměření daně je stanovena v § 47 odst. 1 d. ř. tak, že „pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nelze daň vyměřit ani doměřit či přiznat nárok na daňový odpočet po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde současně byla povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat“. V daném případě je tedy rozhodné…
