č. 1913/2009 Sb. NSS, Mezinárodní ochrana: k pojmu „pronásledování“
č. 1913/2009 Sb. NSS
Mezinárodní ochrana: k pojmu „pronásledování“
k § 2 odst. 7 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákonů č. 217/2002 Sb. a č. 222/2003 Sb.*)
Od samotného zákonného požadavku registrace náboženské skupiny podle právního řádu země původu žadatele o mezinárodní ochranu a vynucování této registrace zákonem dovolenými a zároveň přiměřenými prostředky je třeba odlišovat taková případná represivní jednání bezpečnostních složek či jiných orgánů veřejné moci v zemi původu vůči členům dané náboženské skupiny, která jsou zcela zjevným excesem ze sféry zákonem dovolených opatření (např. brutální fyzické násilí, resp. hrozba vykonstruovaných obvinění ze závažné trestné činnosti) a která zároveň mohou podle konkrétních okolností buďto samostatně, nebo na kumulativním základě dosáhnout intenzity pronásledování ve smyslu § 2 odst. 7 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 5. 2009, čj. 5 Azs 7/2009-98)
Prejudikatura: č. 1066/2007 Sb. NSS, č. 1713/2008 Sb. NSS, č. 1749/2009 Sb. NSS, č. 1825/2009 Sb. NSS; rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne 26. 4. 2005, Said proti Nizozemí (stížnost č. 2345/02; ECHR 2005-VI)**), a ze dne 11. 1. 2007, Salah Sheekh proti Nizozemí (stížnost č. 1948/04; ECHR 2007-I)***).
Věc: Aibat R. (Kazašská republika) proti Ministerstvu vnitra o udělení mezinárodní ochrany, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce podal dne 30. 5. 2006 žádost o azyl. V žádosti uvedl, že svou zemi původu opustil z náboženských důvodů. V červenci 2004 jej zadržela policie při společné modlitbě s jeho souvěrci, poté jej odvezla na stanici, kde byl nejprve bit pěstí do obličeje a pak ho vyslýchající policista kopal do ledvin. Po tomto incidentu se přestěhoval do nové čtvrti ve městě Atyrau, kde ještě nesídlila policie a kde ho policisté nekontaktovali. V září roku 2005 ho však jeho bratr varoval, že na něj Výbor pro národní bezpečnost (KNB) „chce vymyslet nějaký případ“, jak zjistil od známého, který byl v té době příslušníkem policie. Žalobce ihned poté odjel do Moskvy, kde se neúspěšně snažil vyřídit si vízum do České republiky. Do prosince 2005 žil v Moskvě, pak se vrátil do Almaty a začal si vyřizovat nový pas. V květnu 2006 odcestoval letecky přes Istanbul a Moskvu do Prahy. Žalobce se obával, že bude ve vykonstruovaném procesu (na základě podstrčení drog či zbraní) odsouzen k mnohaletému trestu odnětí svobody. Podle jeho slov se jedná v Kazachstánu o běžnou praxi. Hlavní důvod, proč se jeho náboženská skupina stala terčem zájmu bezpečnostních složek, je skutečnost, že z důvodu svědomí odmítli povinnou registraci své náboženské skupiny. V doplňujícím pohovoru žalobce uvedl, že v dubnu roku 2004 jej nepřijali do práce, protože jeho potenciálního zaměstnavatele upozornili pracovníci Výboru národní bezpečnosti na to, že „s ním budou problémy“.
Rozhodnutím žalovaného ze dne 31.8.2007 nebyla žalobci udělena mezinárodní ochrana podle § 12 až § 14b zákona o azylu. Podle žalovaného žalobce neuvedl žádné skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovozovat, že vyvíjel v…
