č. 2371/2011 Sb. NSS, Daň z příjmů: účtování ročních odměn na dohadný účet pasivní
č. 2371/2011 Sb. NSS
Daň z příjmů: účtování ročních odměn na dohadný účet pasivní
k § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2003
k § 3 odst. 1 a § 7 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb.
V případě účtování na dohadný účet pasivní je třeba zachovat princip, že účtováno je pouze o plnění, které se reálně uskutečnilo, avšak dosud není známa jeho přesná výše. Pokud přiznání ročních odměn automaticky nevyplývalo pouze z odvedení práce ve zdaňovacím období, ale též z hospodářského výsledku, záviselo na návrhu a schválení roční odměny nadřízenými a konečně na schválení auditovaného hospodářského výsledku představenstvem daňového subjektu, nebylo možné o těchto odměnách účtovat ve zdaňovacím období, za které tato složka mzdy náleží.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2011, čj. 8 Afs 35/2010-106)
Prejudikatura: č. 1307/2007 Sb. NSS a č. 1804/2009 Sb. NSS; č. 28/2005 Sb. NS.
Věc: Akciová společnost Czech Coal proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o daň z příjmů, o kasační stížnosti žalovaného.
Finanční úřad pro Prahu 7 doměřil žalobci dodatečným platebním výměrem ze dne 27.3.2006 daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2003 v částce 7 017 160 Kč. Jako daňově uznatelný náklad neuznal částku 22 458 680 Kč, kterou žalobce účtoval jako dohadnou položku pasivní. Tato částka, kterou představovaly náklady na roční odměny zaměstnanců žalobce, měla být zaúčtována až ve zdaňovacím období, ve kterém byla odměna zaměstnancům přiznána a ve kterém jim vznikl na odměnu nárok.
Žalobce podal proti rozhodnutí správce daně odvolání, které žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 9. 10. 2006.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu u Městského soudu v Praze. Namítal, že věděl o vzniku nároku na vyplacení sjednaných ročních odměn, avšak nebyla mu známa přesná výše nároku. Mohl proto částku odpovídající výši předpokládaných odměn zařadit do dohadných položek za dané účetní období. Roční odměny se váží k pracovním výkonům zaměstnanců v daném roce. Nárok na roční odměny má základ v pracovních smlouvách (pravidlech hmotné zainteresovanosti zaměstnanců) a vzniká k poslednímu dni roku vykonáním práce. Následné kroky zaměstnavatele, jako je souhlas představenstva s výplatou odměn, mají jen potvrzující povahu, aniž by samy o sobě zakládaly nárok na roční odměnu. Určují pouze specifikaci termínu výplaty, stejně jako schválení účetní závěrky. Ujednání o vztahu odměn k dosažení ročních ekonomických výsledků prokazuje souvislost s účetním obdobím roku 2003. Odměny nemohou být ovlivněny jednáním nebo jinými skutečnostmi, ke kterým dojde v následném účetním období, protože ty nemají vliv na hospodářský výsledek roku 2003.
Městský soud v Praze rozhodnutí žalovaného rozsudkem ze dne 22. 12. 2009 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že roční odměna zaměstnanců žalobce je nenárokovou složkou mzdy, neboť vznik nároku na tuto odměnu je dán dosaženým ekonomickým výsledkem žalobce a rozhodnutím příslušného vedoucího pracovníka. Odměna zaměstnanců žalobce je závislá na zhodnocení dosažených…
