č. 2412/2011 Sb. NSS, Správní řízení: zjišťování rozhodných okolností; zásada koncentrace řízení
č. 2412/2011 Sb. NSS
Správní řízení: zjišťování rozhodných okolností; zásada koncentrace řízení
k § 50 odst. 3 větě druhé a § 82 odst. 4 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
Podle § 50 odst. 3 věty druhé správního řádu z roku 2004 v řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, je správní orgán povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena; toto ustanovení je tak ve vztahu k § 82 odst. 4 téhož zákona lex specialis.
Má-li správní orgán povinnost zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena i bez návrhu (z logiky věci bez návrhu toho, komu má být povinnost uložena), nemůže se správní orgán ohledně návrhů takové osoby na provedení dalších důkazů současně dovolávat § 82 odst. 4 správního řádu (zásady koncentrace řízení).
Ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu na řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, nedopadá.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 4. 2011, tj. 5 As 7/2011-48)
Prejudikatura: č. 689/2005 Sb. NSS.
Věc: Hamdi Ch. proti Policii České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, o uložení správního vyhoštění, o kasační stížnosti žalobce.
Rozhodnutím Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Ostrava, Inspektorátu cizinecké policie Opava, ze dne 31. 7. 2009 bylo žalobci uloženo správní vyhoštění z území České republiky podle § 119 odst. 1 písm. c) bodů 1 a 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 9. 2009 doplnil výrok rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak, že nebude-li postupováno podle § 128 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, stanovuje se dle § 118 odst. 1 téhož zákona doba k vycestování z území České republiky do třiceti dnů ode dne ukončení zajištění. Je-li cizinec vyňat z působnosti zákona o pobytu cizinců z důvodu uvedeného v § 2 tohoto zákona, počíná běžet doba k vycestování ode dne odpadnutí tohoto důvodu.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 10. 8. 2010 zamítl.
Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. Namítal v ní, že správní orgán neakceptoval jeho námitku, že má v České republice vážnou známost se svou přítelkyní. Stěžovatel opětovně tvrdil, že v České republice žije se svou družkou, se kterou hodlá uzavřít manželství a založit rodinu, avšak k tomuto doposud nedošlo pouze z formálních důvodů, které stanovují matriční předpisy. Rozhodnutí správního orgánu o uložení správního vyhoštění tak podle něj přímo zasahuje do jeho práv, neboť výkonem tohoto rozhodnutí by mu nebylo umožněno uzavření manželství s jeho družkou.
Nejvyšší správní soud rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Nejvyšší správní soud předně musí konstatovat, že námitku, tak jak ji stěžovatel formuluje nyní, před správním orgánem I. stupně víceméně neuplatnil, když osobu, se kterou má mít vážnou…
