č. 3487/2016 Sb. NSS, Daň z příjmů: rezervy pro zjištění základu daně z příjmů; bankovní rezervy
č. 3487/2016 Sb. NSS
Daň z příjmů: rezervy pro zjištění základu daně z příjmů; bankovní rezervy
k § 5 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (v textu jen „zákon o rezervách“)
Rezerva pro účely daně z příjmů právnických osob vytvořená v roce 1991 bankou ke krytí ztráty v souvislosti s pohledávkou z úvěru, která měla povahu bankovní rezervy podle § 5 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění rozhodném pro zdaňovací období roku 1993, musí být rozpuštěna ve zdaňovacím období, v němž odpadl důvod, pro který byla tato rezerva vytvořena, např. úhradou dané pohledávky. V tomto zdaňovacím období se stává výnosem banky, a to i když o ní banka nadále nesprávně účtovala jako o rezervě podle uvedeného zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2016, čj. 2 Afs 58/2015-78)
Prejudikatura: č. 2626/2012 Sb. NSS a č. 2721/2012 Sb. NSS.
Věc: Akciová společnost Československá obchodní banka proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o daň z příjmů, o kasační stížnosti žalobkyně.
Finanční úřad pro Prahu 1 (správce daně) vyměřil žalobkyni dle § 46 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v návaznosti na § 38n odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, daňovou ztrátu z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008 ve výši 4 172 598 110 Kč.
Odvolání, ve kterém se žalobkyně domáhala navýšení této daňové ztráty o částku 128 842 198 Kč představující výnos ze zrušené opravné položky k účetně evidované pohledávce za družstvem UNIMAX, zamítlo Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu rozhodnutím ze dne 26. 5. 2010. S účinností od 1. 1. 2013 přešla jeho působnost na žalovaného.
Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí žalobu u Městského soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 19. 12. 2014, čj. 9 Af 38/2010-72, zamítl. V odůvodnění městský soud uvedl, že žalovaný dostatečně zdůvodnil, proč neakceptoval snahu žalobkyně o navýšení daňové ztráty z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2008 o částku 128 842 198 Kč. Městský soud konstatoval, že zásadní pochybení žalobkyně spočívá v nepravdivosti jejího tvrzení, že výnos ze zrušení předmětné opravné položky (dříve rezervy) časově a věcně souvisí se zdaňovacím obdobím roku 1993. V dané věci přitom není mezi účastníky řízení sporu o tom, že k rozpuštění předmětné opravné položky došlo v roce 2008, kdy žalobkyně údajně zjistila, že tuto opravnou položku ve svém účetnictví eviduje neoprávněně. Výnos ze zrušení opravné položky tedy žalobkyně nepochybně realizovala v roce 2008, a to na základě vlastního jednání spočívajícího právě ve zrušení této opravné položky. Z toho plyne, že daný výnos má nepochybně časovou vazbu ke zdaňovacímu období roku 2008, a nikoliv k roku 1993. K daňově významné skutečnosti spočívající v realizaci výnosu ze zrušení předmětné opravné položky (dříve rezervy) tak došlo až v roce 2008, a již proto je třeba výnos ze zrušení této opravné položky zahrnout do základu daně za zdaňovací období roku 2008, se kterým tento výnos časově i věcně souvisí.
Z data, kdy žalobkyně vytvořila rezervu na pohledávku z úvěrů, není…
