dnes je 23.11.2024

Input:

č. 4452/2023 Sb. NSS, Daň z příjmu: peněžní odměny pro zaměstnance obchodních partnerů

č. 4452/2023 Sb. NSS
Daň z příjmu: peněžní odměny pro zaměstnance obchodních partnerů
k § 6 odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Poskytuje-li výrobce zboží peněžní odměny pro zaměstnance svých obchodních partnerů za prodej zboží určité značky v souvislosti s výkonem jejich závislé činnosti (program finančních motivací za prodej zboží), na příjmy z takového programu se hledí jako na příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, byť poskytovatel těchto plnění není zaměstnavatelem ve smyslu pracovněprávním.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 2. 2023, čj. 10 Afs 61/2022-41)
Prejudikatura: č. 2242/2011 Sb. NSS a č. 3204/2015 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 142/2007 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 643/06).
Věc: Isolit-Bravo, spol. s r. o., proti Generálnímu finančnímu ředitelství o daň z příjmů fyzických osob, o kasační stížnosti žalobkyně.

Nejvyšší správní soud v této věci řešil, jak se daní finanční motivace pro zaměstnance za prodej zboží určité značky, pokud odměny poskytuje nikoli zaměstnavatel ve smyslu pracovněprávních předpisů, ale jiná osoba (zde výrobce zboží, které zaměstnanci jeho odběratelů prodávají). Nejvyšší správní soud potvrdil, že příjmy z takového programu se daní jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, byť jejich poskytovatel není zaměstnavatelem ve smyslu pracovněprávním.
Žalobkyně vyrábí elektrospotřebiče, které dodává do maloobchodních sítí prodejen. Pro prodejce odběratelů zavedla program benefitů KONTO BRAVO, jehož podstata je následující. Obchodní zástupce žalobkyně přijel na prodejnu, kde rozdal šekové knížky. Prodejci v obchodě do knížky sbírali body za každý prodaný výrobek. Body měly formu samolepek a byly umístěny na záručních listech přiložených u výrobků. Kdykoli prodavač dospěl k názoru, že už má bodů nasbíráno dost, mohl si bonus nechat u stěžovatelky proplatit. Částka byla poměrně krácena podle toho, kolik samolepek v knížce bylo. Žalobkyně poskytovala bonus v penězích – prodavač si mohl vybrat, zda chce peníze hotově, složenkou nebo bankovním převodem. Na šekové knížky prodavači uváděli některé své údaje, např. jméno, rodné číslo, telefon či adresu. Uváděli také informace o prodejně, kde pracují: název, IČO, adresu a telefon. Na šekové knížce bylo napsáno, že zdanění tohoto příjmu je na příjemci. Mezi prodavači a stěžovatelkou nebyla uzavírána žádná písemná smlouva.
Finanční úřad pro Pardubický kraj stěžovatelce doměřil daň z příjmů fyzických osob za období 2011–2013 ve výši necelých 500 tis. Kč a penále ve výši téměř 100 tis. Kč z vyplacených odměn, jelikož shora popsané benefity byly příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů. K odvolání ve věci rozhodovalo Odvolací finanční ředitelství. Podle něj se neprokázalo, že výdělek prodejců z programu KONTO BRAVO souvisí s jejich příjmem ze závislé činnosti, a tak zdanění podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů zrušilo a řízení zastavilo. Finanční úřad nicméně podal podnět k nařízení přezkumného řízení a Generální finanční ředitelství (žalovaný) mu
Nahrávám...
Nahrávám...