Ing. Jan Ambrož
Různé daňové zákony ukládají poplatníkům (plátcům) daně konkrétní daňové povinnosti a v mnoha případech stanoví daň na úrovni ceny obvyklé, přesněji: její výše se vypočítává ze základu daně, který musí odpovídat standardním podmínkám.
Jak se tato problematika řeší u nepřímé daně, zákona o dani z přidané hodnoty, je obsahem tohoto článku.
NahoruPrávní úprava
Klíčové ustanovení, v němž je definována od 1. 4. 2019 (!) "obvyklá cena", nalezneme v § 36 odst. 14 ZDPH, zákona o DPH.
Novelou doplněný odstavec v zásadě nemění dříve používané postupy, neboť se obsah tohoto pojmu automaticky přejímal z jiné daňové normy, zákona o daních z příjmů.
Ve druhé kapitole rozebíráme další konkrétní paragrafy zákona o DPH, které se odvolávají na obvyklou cenu.
Daň z příjmů
Nejčastěji se v daňové praxi setkáme s cenou obvyklou u daně z příjmů, a to nejen u vztahů mezi fyzickými osobami (osoby blízké atd.), ale řada ustanovení je přímo v ZDP věnována testování daňových nákladů aj. pro spojené osoby.
K dispozici je tak několik obsáhlých článků věnovaných tomuto tématu, například k převodovým cenám.
Výklad
Text jsme rozdělili do tří kapitol, v první se seznámíme s obsahem pojmu obvyklá cena pro účely daně z přidané hodnoty. Následuje druhá kapitola s přehledem případů, u nichž je povinností dodržovat tuto základnu pro zdanění DPH. V závěrečné třetí části uvádíme doplňující poznámky pro praxi.
Novela
V článku upozorňujeme na související úpravy v novele zákona o DPH. Většinou se jedná o záměnu sousloví "obvyklá cena" za dříve používané "cena obvyklá".
Nahoru1. OBVYKLÁ CENA
Definici tohoto pojmu, a to skutečně pro účely daně z přidané hodnoty, nalezneme v § 36 odst. 14 zákona o DPH. Je poměrně rozsáhlá, proto si citaci ze zákona postupně rozebereme: obsah definice (1.1) a jak ji stanovíme, není-li možné tuto hodnotu jednoznačně určit (1.2).
Cílem je přesně určit základ daně z přidané hodnoty, jenž je základem jak pro odvod daně na výstupu, tak též pro nárok na odpočet daně. Neméně důležitým parametrem, na který se zapomíná, je vliv výše základu daně pro různé výpočty prováděné u DPH prostřednictvím koeficientů.
Pravidla platí pro "všechny" případy, které se mohou v aplikaci daně z přidané hodnoty vyskytovat, je-li kritériem "obvyklá cena".
Nahoru1.1 Definice obvyklé ceny
Princip je shodný jako třeba u daně z příjmů, citujeme ze zákona o DPH s drobnými úpravami:
"Obvyklou cenou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí:
-
celá částka, kterou by za účelem pořízení zboží nebo přijetí služby
-
musela osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, nacházející se na stejném obchodním stupni, na jakém se dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňuje,
-
zaplatit v podmínkách volné hospodářské soutěže nezávislému dodavateli nebo poskytovateli v tuzemsku,
-
aby v daném okamžiku toto zboží pořídila nebo tuto službu přijala...".
Jinými slovy, v běžném prostředí, bez jakýchkoliv bližších vztahů mezi obchodními partnery (které by mohly ovlivnit "cenu"), je základnou pro zdanění obvyklá cena realizovaná v tuzemsku,
Příklad 1.
Plátce Alfa dodává počítačové komponenty za standardní ceny svým odběratelům. Ceny jsou k dispozici v katalogu zboží a můžeme je oprávněně považovat za obvyklé ceny.
Navazující vlivy obchodní politiky, třeba množstevní slevy, rozebíráme v části třetí.
Příklad 2.
Je-li prodáváno toto zboží též dceřiné společnosti, firmě Alfa-Plus, je nutné pro účely daně z přidané hodnoty dodržovat výše zmíněné ceny podle katalogu.
Zkreslení prodejních cen, pokud k němu dojde v případě transakcí s dceřinou společností, komentujeme v kapitole 2.2.
Samozřejmě se u druhého příkladu mohou objevit daňové problémy z pohledu daně z příjmů, kterými se v tomto článku nezabýváme.
Oceňovací předpisy
Ve výkladu upozorňujeme v kapitole 2.1 též na případy, kdy se zákon o DPH odvolává na oceňovací předpisy, které upravují "cenu obvyklou" pro vybrané situace.
NahoruVolná hospodářská soutěž
Společnost Alfa se pohybuje v tržním prostředí, musí být konkurenceschopná, a tak logicky můžeme prodejní ceny, nabízené v katalogu, brát jako základní kritérium pro určení obvyklé ceny.
Při detailnějším zkoumání bychom ještě ověřovali ceny jiných dodavatelů, zabývajících se velkoobchodním prodejem, vzali bychom v úvahu kvalitativní parametry apod. Obdobně bychom postupovali na jiném "obchodním stupni", tj. u maloobchodního prodeje.
E-shop
Jiné ceny, byť pravděpodobně velmi blízké cenám firmy Alfa, bychom identifikovali u e-shopů nabízejících tyto produkty.
Můžeme si tuto teoretickou část shrnout konstatováním, že ve většině případů bude obvyklá cena zjistitelná, i když se "konečná hodnota" bude pohybovat v určitém rozmezí.
Nahoru1.2 Obvyklou cenu nelze stanovit?
Přes výše uvedené konstatování se v praxi objeví případy s problémem správného stanovení obvyklé ceny, jak se také uvádí v předmětném paragrafu zákona o DPH.
Citujeme z navazujícího textu zákona o DPH:
"...pokud nelze srovnatelné dodání zboží nebo poskytnutí služby zjistit, rozumí se obvyklou cenou:
a) v případě zboží částka, která
1. není nižší než kupní cena daného nebo podobného zboží, nebo
2. odpovídá nákladové ceně určené k okamžiku dodání zboží, pokud nelze určit částku podle bodu 1,
b) v případě služby částka, která není nižší než výše celkových nákladů osoby povinné k dani na toto poskytnutí služby."
NahoruZboží
Pro zboží zákon o DPH nabízí dvě varianty, které si vysvětlíme na následujících příkladech.
Příklad 1.
Společnost Alfa dodává firmě Beta naprosto unikátní počítačové komponenty, vyrobené na zakázku. Obvyklou cenu určíme buď porovnáním s obdobným produktem, není-li, vycházíme z nákladové ceny u dodavatele.
Nákladová cena
Na první pohled se může zdát, že použití nákladové ceny bude komplikované. Ve skutečnosti by tomu nemělo být!
Doporučujeme v těchto situacích použít údaje z účetnictví. Je-li správně účtováno firmou Alfa, hodnota nabízených výrobků je známá.
Příklad 2.
Dodavatel, společnost Alfa, v souladu s účetními předpisy, oceňuje vlastní výrobu "vlastními náklady". Tato částka je podle druhého bodu výše uvedené citace zákona obvyklou cenou pro účely daně z přidané hodnoty, přestože prodejní cena bude vyšší o marži výrobce.
Proto je nutné připomenout, že nákladová cena je obvyklou cenou pouze v případě, že "...nelze učit částku podle bodu 1...". Není skutečně k dispozici informace o ceně "...podobného zboží...".
NahoruSlužby
Obsah obvyklé ceny pro poskytování služeb je – v porovnání s předchozím výkladem (a textem zákona) – trochu matoucí.
Asi je rozumné si pro praxi slova "...výše celkových nákladů..." přeložit jako "...nákladová cena...". Na druhé straně je/není trochu přesnější text "...není nižší..." vzhledem k předpokládanému zisku prodejce. Více viz třetí kapitola.
Nahoru2. APLIKACE OBVYKLÉ CENY PODLE ZÁKONA O DPH
Jak jsme se zmínili v úvodu článku, zákon o DPH se odvolává na aplikaci obvyklé ceny v několika paragrafech:
-
základ daně z přidané hodnoty, § 36 (2.1),
-
zvláštní případy pro základ daně v § 36a (2.2),
-
vrácení daně u nedobytných pohledávek (2.3),
-
ručení oprávněného příjemce v § 108a a ručení příjemce zdanitelného plnění (2.4).
Nahoru2.1 Základ daně a obvyklá cena
V zákoně o DPH je v § 36 několikrát určena podmínka stanovení základu daně na úrovni obvyklé ceny.
Objevuje se zde několikrát na první pohled jakoby odlišný přístup ke stanovení obvyklé ceny. Rozebereme si vybrané případy (2.1.1), nepeněžité plnění (2.1.2), virtuální měnu (2.1.3), kombinované plnění (2.1.4) a vratné obaly (2.1.5).
Nahoru2.1.1 Zboží a služby pro vybrané případy
Zákon přistupuje opět rozdílně ke zboží a službám.
NahoruZboží
Pouze pro zákonem vyjmenovaná plnění – dodání zboží podle:
je základem daně:
-
"cena zboží nebo cena obdobného zboží, za kterou by bylo možné zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a pokud takovou cenu nelze určit, výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění".
Kritérium
Je nám již známou alternativou "...celkových nákladů...".
O jaké situace se jedná?
Jde o specifické případy, viz výše uvedené odkazy v § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH, které konkretizujeme v následující tabulce.
Poznámka
Nejčastěji se v praxi setkáme s prvním bodem, ke kterému se v § 13 odst. 5 zákona o DPH doplňuje, co se rozumí trvalým použitím obchodního majetku plátce – právě pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců.
Novela
V poslední novele byl doplněn odkaz na § 13 odst. 4 písm. f) ZDPH.
NahoruSlužby
Jedná se o ustanovení § 36 odst. 6 písm. b) zákona o DPH:
Odkazy se týkají plnění popsaných v další tabulce.
V praxi se tak požadavek na určení základu daně na úrovni "obvyklé ceny" u služeb musí akceptovat nejčastěji u plnění pro neekonomické účely.
Nahoru2.1.2 Nepeněžité plnění
Podle § 36 odst. 6 písm. c) zákona o DPH je jednoznačně – ať už se jedná o dodání zboží nebo poskytnutí služeb – formou nepeněžitého plnění, stanovena podmínka:
V těchto případech se použije postup při zjištění základu daně podle kapitoly první.
Nahoru2.1.3 Virtuální měna aj.
Obdobná…
