Členění derivátů

6.5.2

Členění derivátů

prof. Ing. Jiří Strouhal, Ph.D.

Z hlediska účetního zacházení je významné členění derivátů z následujících hledisek:

1) druh rizika, na které je derivát vázán, neboli druh podkladového nástroje,

2) charakter práva vyplývajícího z kontraktu,

3) forma obchodování,

4) účel využití.

 NahoruČlenění podle rizika

1) Druhy derivátů z hlediska rizika

Podle druhu rizika (resp. podkladového nástroje), na které je derivát vázán, je účelné strukturovat účty, na nichž jsou jednotlivé deriváty zachycovány. Z tohoto hlediska se deriváty rozlišují na:

• úrokové, v jejichž základě leží úrokový nástroj, to je nástroj, jehož cena je bezprostředně ovlivněna vývojem tržních úrokových sazeb (v ČR nejčastěji úrokový swap a cross-currency swap),

• měnové, které mají v základě nástroj, ze kterého vyplývají pozice v různých měnách (v ČR nejčastěji měnový forward, měnový swap, cross-currency swap a měnová opce),

• akciové, u nichž je v základě ležícím nástrojem akciový nástroj (obvykle akcie či akciový index; v ČR se příliš nevyužívají),

• komoditní, v jejichž základě leží komoditní nástroj (v ČR nejčastěji komoditní forward a komoditní swap),

• úvěrové, u nichž je plnění z nich plynoucí vázáno na změny v bonitě (úvěrovém ratingu) určitého subjektu či nástroje (v ČR se příliš nevyužívají).

V případě derivátů, v jejichž základě leží více rozdílných nástrojů, je možno pro jejich zařazení vycházet z hierarchie uvedené v následujícím schématu.

 NahoruČlenění podle charakteru vyplývajícího práva

2) Druhy derivátů podle charakteru vyplývajícího práva

Podle práva a povinnosti, které ze sjednaného derivátu oběma stranám – kupujícímu a prodávajícímu – vyplývají, a tedy jejich postavení v kontraktu, se rozeznávají dva typy derivátových kontraktů:

• pevné neboli nepodmíněné deriváty se vyznačují tím, že postavení obou stran je stejné v tom, že mají současně právo i povinnost sjednaný obchod splnit. Pevné kontrakty se mohou vyskytovat ve třech formách:

  • forwardy jsou pevně sjednané kontrakty na budoucí prodej či nákup určitého nástroje (aktiva) obchodované na mimoburzovních (over the counter, OTC) trzích,

  • futures jsou ve své podstatě shodné s forwardy, zásadním rozdílem je ovšem to, že futures jsou jako standardizované kontrakty obchodované na derivátových burzách,

  • swapy zahrnují celou širokou škálu více či méně se lišících modifikací. Obecně lze swap charakterizovat jako smluvně sjednanou směnu předem stanoveného cash flow mezi dvěma či více subjekty v určitých termínech v budoucnosti. Jedná se především o mimoburzovní kontrakty, objevují se ovšem již i jako standardizované kontrakty obchodované na burzách;

• opce neboli podmíněné deriváty jsou kontrakty, jejichž zakoupením subjekt získává právo, nikoli však povinnost, na provedení určitého obchodu v budoucnosti za předem pevně sjednaných podmínek, resp. na určité plnění, pokud nastanou stanovené okolnosti. Naproti tomu prodávající má povinnost na požádání kupujícího provést sjednaný obchod, resp. sjednané plnění. Existují dva základní druhy opcí:

  • nákupní opce (call opce) je opce, u které má…