Deriváty

Deriváty

Ing. Martin Děrgel

 NahoruPrávní úprava

• ZDP:

  • § 23 odst. 2 a 10, podle kterých se v případě poplatníků vedoucích účetnictví obecně pro zjištění základu daně z příjmů vychází z účetnictví vedeného podle (českých) účetních předpisů

  • § 23 odst. 9, podle něhož účetní změna reálné hodnoty derivátu má přímý daňový dopad

• ZÚ: § 27 odst. 1 písm. b), e) – oceňování derivátů reálnou hodnotou

• Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT): § 3 odst. 3 definice derivátů

• PVZÚ:

  • § 10 odst. 8 – nakoupené opce coby jiné dlouhodobé pohledávky

  • § 17 odst. 8 – prodané opce coby jiné dlouhodobé závazky

  • § 52 – oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů

  • § 53 – oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování

  • § 69 odst. 5 – přechodné ustanovení k vypořádání změn reálných hodnot derivátů

• Český účetní standard (ČÚS) pro podnikatele 009 – Deriváty

• Český účetní standard pro finanční instituce 110 – Deriváty

 NahoruVymezení pojmu

V praxi se můžeme občas setkat i s nestandardními obchodními operacemi typu termínovaných obchodů, zvláště pak při nákupech a prodejích cenných papírů. Předními zástupci termínovaných obchodů jsou tzv. pevné termínované kontrakty (charakteru "musí – musí“) a dále pak opce (kontrakty charakteru "může – musí“). ZPKT řadí deriváty mezi tzv. investiční nástroje, za něž považuje:

1. investiční cenné papíry,

2. cenné papíry vydané fondem kolektivního investování,

3. nástroje, se kterými se obvykle obchoduje na peněžním trhu (nástroje peněžního trhu),

4. deriváty.

Deriváty pak ZPKT návazně rozumí:

• opce na investiční nástroje uvedené výše ad písm. a) až c),

• finanční termínové smlouvy (zejména futures, forwardy a swapy) na investiční nástroje uvedené výše ad písm. a) až c),

• rozdílové smlouvy a obdobné nástroje pro přenos úrokového nebo kurzového rizika,

• nástroje umožňující přenos úvěrového rizika,

• jiné nástroje, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích a jejichž hodnota se odvozuje zejména z kurzu investičního cenného papíru, indexu, úrokové míry, kurzu měny nebo ceny komodity.

Pro úplnost doplňme, že investičními cennými papíry jsou:

1. akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, se kterými lze obchodovat na kapitálovém trhu,

2. dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, se kterými lze obchodovat na kapitálovém trhu,

3. cenné papíry opravňující k nabytí cenných papírů uvedených v písmenu a) nebo b), se kterými se běžně obchoduje na kapitálovém trhu, s výjimkou platebních nástrojů.

V zahraničním právu se lze setkat s řadou definic derivátů, za všechny uveďme tyto dvě:

• derivát je kontrakt, jehož hodnota závisí (je derivována) na hodnotě podléhajícího aktiva,

• finanční derivát je nástroj, který je spojen se specifickým finančním nástrojem, indikátorem nebo komoditou a představuje obchodování s finančním rizikem.

Deriváty lze charakterizovat jako smlouvy, podle kterých vzniká finanční aktivum jednoho subjektu a zpravidla finanční závazek druhého subjektu, a to při naplnění 3 základních znaků:

• změna reálné hodnoty závisí zejména na:

  • mezibankovních úrocích,

  • kurzech cenných papírů,

  • cenách obchodovatelných komodit (ropa, obilí, káva, cukr apod.),

  • měnovém kurzu apod.,

• minimální či nulová počáteční investice,

• vypořádání v budoucnu (resp. obecně značně později než u tzv. spotových, okamžitých operací, které se vypořádávají do sedmi dnů).

 NahoruVýznam derivátu

Vliv derivátu si můžeme schematicky přiblížit například takto. Na levém obrázku je zachycen vývoj ceny jistého podkladového aktiva, k němuž byl v čase t₀ sjednán derivát, který zaručuje stálost dohodnuté ceny (zde rovnající se aktuální ceně v čase t₀) až do doby t₁, kdy vyprší platnost derivátu. Z hlediska smluvních stran pak průběh ceny podkladového aktiva v čase nabude podoby naznačené obrázkem vpravo.

Praktické důvody používání derivátů lze shrnout do tří bodů:

• zajištění – účastník kontraktu omezuje riziko plynoucí pro něj např. z poklesu kurzů,

• spekulace – účastník kontraktu chce vydělat např. na pohybu cen cenných papírů,

• krytí – účastník kontraktu se např. zavázal dodat komoditu A, neboť očekával vzestup ceny, nyní ale dochází k poklesu ceny, pro minimalizaci ztrát se proto bude krýt sjednáním protikladného kontraktu na pořízení komodity A.

 NahoruÚčetní definice

Z hlediska účetnictví je podstatná definice opce, potažmo derivátu, uvedená v ČÚS pro finanční instituce č. 110 - Deriváty pod bodem 1:

Derivátem se pro účely účetnictví rozumí finanční nástroj (tj. jakákoli právní skutečnost, na jejímž základě vzniká finanční aktivum jednoho subjektu a finanční závazek nebo kapitálový nástroj jiného subjektu) současně splňující tyto podmínky:

• jeho reálná hodnota (resp. hodnota podkladového aktiva) se mění v závislosti na různých faktorech (např. úrokové míře, ceně cenného papíru, komodity, měnového kurzu apod.),

• nevyžaduje počáteční čistou investici nebo vyžaduje jen malou, která je nižší, než by se vyžadovalo u jiných druhů nástrojů, které podobně reagují na změny v úvěrových a tržních faktorech,

• je smluven a vyrovnán k budoucímu datu, přičemž doba od sjednání obchodu do jeho vypořádání je u něho delší než u obvyklé (tzv. spotové) operace (tj. účetní případy nákupu a prodeje finančních aktiv s obvyklým termínem dodání).

Naopak za deriváty se nepovažují zejména:

• repo obchody (definice viz § 80 vyhlášky č. 501/2002 Sb.),

• smlouvy o nákupu, prodeji, nájmu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, zásob s výjimkou komodit, se kterými se může obchodovat na komoditních burzách (zemědělské produkty, nerostné suroviny, drahé kovy, energie), kdy dochází k finančnímu vypořádání (výjimka se nevztahuje na smlouvy o komoditách, u nichž se očekává, že budou vypořádány dodáním komodity),

• smlouvy o nákupu a prodeji vlastních akcií, které budou vypořádány dodáním vlastních akcií,

• smlouvy, které vyžadují úhradu v souvislosti s klimatickými, geologickými nebo jinými fyzikálními faktory, obvykle považované za pojistky.

 NahoruRozdělení derivátů

Účetní předpisy člení deriváty na:

• pevné termínové operace (neboli kontrakty typu "musí“ – "musí“)

  • forwardy,

  • futures,

  • swapy,

• opce (neboli kontrakty typu "může“ – "musí“).

Opcemi se rozumějí finanční nástroje, ze kterých kupujícímu opce plyne užitek z příznivého vývoje cen podkladových nástrojů, ale které ho při nepříznivém vývoji cen podkladových nástrojů negativně neovlivní.

Podstatný účetní i daňový význam má členění derivátů na:

• zajišťovací (tj. deriváty sjednané za účelem zajišťování, které musejí splnit poměrně náročná kritéria),

• k obchodování (ostatní, zejména spekulativní deriváty).

 NahoruRozdělení podle podkladového nástroje

Doplníme ještě poslední základní členění derivátů, a to podle podkladového nástroje:

• úrokové,

• měnové,

• akciové,

• komoditní,

• úvěrové.

 NahoruÚčtování

O derivátech se účtuje na podrozvahových i rozvahových účtech od okamžiku jejich sjednání do okamžiku posledního vypořádání, ukončení, uplatnění, prodeje nebo zpětného nákupu.

Podnikatelé zde postupují:

• dle účetních postupů pro finanční instituce (banky, obchodníci s cennými papíry apod.), tj.:

  • vyhláška č. 501/2002 Sb., provádějící zákon o účetnictví pro finanční instituce a

  • ČÚS pro finanční instituce č. 110 - Deriváty

• výjimkou je vykazování oceňovacích rozdílů při uplatnění reálné hodnoty, kdy se uplatní:

  • § 52 a 53 PVZÚ.

O derivátech je účtováno jak na rozvahových, tak i na výsledkových účtech, a nejen to. Od okamžiku sjednání derivátu až do jeho vypořádání o něm účetní jednotky účtují i na podrozvahových účtech, a to ve jmenovité hodnotě podkladového nástroje. Rozvahové pohledávky a závazky se na analytických účtech dále člení podle jednotlivých derivátů.

 NahoruVyužití v praxi

Deriváty se používají pro řízení rizik, tj. pro zajišťování nebo spekulaci. I když např. pojistné smlouvy také snižují riziko, nejsou určeny k obchodování s tímto rizikem, a tak zde panuje shoda mezi ekonomy a účetními v tom, že se o derivát nejedná. Například vypsáním kupní opce na budoucí úrodu si farmář zajistí příznivou cenu a naopak, když bude chtít prodat určité množství obilí v předem sjednané ceně, zakoupí si prodejní opci. Opce ani jiný derivát přitom nejsou povinně úplatné, klidně může být platně sjednáno příslušné právo plynoucí z derivátu, aniž by byla odměna sjednána.

Na rozdíl od dluhových nástrojů u derivátů nedochází k poskytování jistiny s tím důsledkem, že by musela být později splacena. Obdobného cíle, tj. změny rizikového profilu je sice možné dosáhnout i operacemi s aktivy a pasivy, ovšem povaha derivátů tak většinou nebude naplněna. Například firma může změnit své vystavení vůči tržnímu riziku tím, že přijme úvěr v cizině, aby zajistila měnové (kurzové) riziko vzhledem k očekávanému příjmu v této cizí měně. Přestože takovýto úvěr zajistí firmu proti měnovému riziku, neznamená to, že by přijatý úvěr byl derivátem. Pokud však firma namísto uvedeného úvěru sjedná měnový swap, ochrání se proti stejnému riziku, přičemž tentokrát již o derivát půjde, protože swap je finančním nástrojem, jehož hlavním účelem je obchodování s rizikem. Podobné deriváty navíc mohou snížit transakční náklady u cizoměnových operací.

 NahoruOpce

Opce zajišťuje budoucí obchod za dnešní ceny. Opce (právo volby) zajišťuje držiteli (oprávněné straně) právo v daném termínu a za danou cenu koupit (nebo prodat) od druhé povinné strany (druhé straně) předmět budoucího obchodu. Toto právo pak může držitel opce využít, ale nemusí. Za opci platí ten, kdo ji kupuje, a tedy ten, kdo bude mít právo volby (může se rozhodnout smlouvu uzavřít nebo ne), kdo úplatu za opci (opční prémii) naopak přijímá, musí počítat s tím, že v budoucnu již své rozhodnutí nesmí změnit, resp. musí akceptovat rozhodnutí držitele opce a sjednané podmínky kontraktu (nemá tudíž právo variantního postupu, buď musí smlouvu uzavřít, anebo ne – podle rozhodnutí držitele opce). Opce je obecně výhodnější než pevně termínovaný obchod, protože oprávněná strana nese menší riziko, neboť své právo nemusí uplatnit, například s ohledem na aktuální situaci na trhu (významná změna cen v neprospěch podmínek sjednaných v opčním kontraktu). Naopak pro povinnou stranu (pro toho, kdo opci prodal) skýtá opce riziko v tom, že bez ohledu na aktuální pohyb tržních cen je zapotřebí přijmout podmínky sjednané v minulosti v rámci uzavření opčního obchodu, za toto riziko však dostala zaplaceno opční prémií, a navíc se rozhodla pro tento přístup svobodně, nelze proto hovořit o jakékoli diskriminaci osoby povinné z práva opce.

 NahoruČlenění opcí

V praxi se nejčastěji setkáme s deriváty typu opce. Opce se člení na nákupní (zajišťující právo koupit) a prodejní (zajišťující právo prodat).

 NahoruÚčet 376 – Nakoupené opce

Především si musíme uvědomit, že účet skupiny 37, např. 376 – Nakoupené opce neznamená, že se zde účtují nákupní opce, ale účtují se zde nákupy jak nákupních opcí, tak i nákupy prodejních opcí. Jinými slovy bude zde účtovat ta ze smluvních stran, která platila opční prémii a která je z dané opce oprávněna, tedy na jejíž vůli závisí, zda nakonec dojde k uzavření kontraktu zajištěného opcí anebo nikoliv. Účtuje se zde tedy o pohledávce v ceně zaplacené opční prémie za nakoupené opce. Podle postupů účtování je nutno v rámci tohoto syntetického účtu vytvořit analytickou evidenci v členění na nákupní opce a na prodejní opce.

Pořizovací cena opce (opční prémie) se vyúčtuje do nákladů zápisem na vrub účtu skupiny 56, např. 567 – Náklady z derivátových operací v okamžiku:

• uplatnění (využití) opce,

• propadnutí (nevyužití) opce,

• postoupení (prodej) opce,

• uzavření pozice (eventualita zániku opce splynutím závazku a protisměrné pohledávky, jež se vážou k jednomu podkladovému aktivu).

Jedinou výjimkou je situace, kdy je uplatněna nákupní opce při nákupu podkladového aktiva, pouze tehdy vstupuje cena opce do pořizovací ceny podkladového aktiva.

 NahoruÚčet 377 – Prodané opce

Opět si musíme uvědomit, že ani na příslušném účtu skupiny 37, např. 377 – Prodané opce se neúčtují pouze prodejní opce, čili právo prodeje, ale účtují se zde prodeje jak nákupních opcí, tak i prodeje prodejních opcí. Jinými slovy, bude zde účtovat ta ze smluvních stran, která inkasovala (přijala) opční prémii a která je z dané opce zavázána, tedy na jejíž vůli nezávisí, zda nakonec dojde k uzavření kontraktu zajištěného opcí anebo nikoliv. Účtuje se zde tedy o závazku v ceně přijaté opční prémie za prodané opce, a to v analytickém členění na nákupní opce a na prodejní opce.

 NahoruUzavření pozice

Cena opce (opční prémie) se vyúčtuje do výnosů zápisem ve prospěch účtu skupiny 66, např. 667 – Výnosy z derivátových operací v okamžiku:

• uplatnění opce,

• propadnutí opce,

• uzavření pozice nákupem.