14.305
Dočasná pracovní neschopnost – náhrada mzdy, platu, odměny
Ing. Růžena Klímová
V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP. Jinými slovy: pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění, není překročena podpůrčí doba a zaměstnání trvá. Zaměstnavatelé musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění, protože oznamují územní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.
Náhrada mzdy při DPN přísluší zaměstnanci v období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN pouze za dny, které jsou jeho pracovními dny (jedná se o plánované směny), a za svátky, za které zaměstnanci přísluší náhrada mzdy podle § 115 odst. 3 ZP nebo se mu plat nekrátí (§ 135 odst. 1 ZP), pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle ZNP a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského podle § 26 a násl. ZNP. Vzhledem k tomu, že podpůrčí dobu sleduje výhradně OSSZ, je zaměstnavatel oprávněn požádat příslušnou OSSZ o tento údaj, aby nepřiznal náhradu mzdy při DPN neoprávněně, tedy v době, kdy je již podpůrčí doba vyčerpána
Podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP se směnou rozumí ta část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn.
Pokud vznikla DPN v den, kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN následujícím kalendářním dnem. Takto se posuzuje i případ, kdy zaměstnanec odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN již tímto dnem.
Výše náhrady a její stanovení (§ 192 ZP)
Při výpočtu náhrady mzdy při DPN se vychází z průměrného hodinového výdělku pro pracovněprávní účely vypočtený v souladu s § 351 a násl. ZP. Nutno upozornit na to, že průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí.
Pokud bude nemoc trvat tak, že v rámci prvních 14 kalendářních dnů DPN připadne jeden či několik pracovních dnů do jednoho čtvrtletí a následující pracovní den/dny až do 14. kalendářního dne DPN do následujícího čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při DPN používat 2 průměrné hodinové výdělky.
Průměrný hodinový výdělek se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského podle § 21 odst. 1 písm. a) ZNP s využitím tří redukčních hranic.
Redukční hranice
Pro účely výpočtu náhrady mzdy při DPN se redukční hranice pro nemocenské, vázané na kalendářní den, převedou na hodinové vynásobením koeficientem 0,175 a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.
S použitím hodinových redukčních hranic se provede redukce průměrného hodinového výdělku takto:
-
do výše první redukční hranice se započte 90 % průměrného hodinového výdělku,
-
rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %,
-
rozdíl mezi třetí a druhou redukční hranicí se započte ve výši 30 %,
-
k částce průměrného hodinového výdělku nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Redukce průměrného hodinového výdělku pro r. 2024:
Zákon nestanoví způsob zaokrouhlování dílčích výsledků. Zvolili jsme postup, při kterém dílčí výsledky nezaokrouhlíme a započteme všechna desetinná místa. Můžeme však vycházet i z techniky zaokrouhlení redukčních hranic na dvě desetinná místa: 230,90 + 76,97 + 115,40 = 423,27 Kč, 423,27 x 60 % = 253,96 Kč.
Náhrada mzdy při DPN nebo nařízené…