Dodatečné daňové přiznání na dani z příjmů
Ing. Ivana Pilařová
NahoruDodatečné daňové přiznání z pohledu daňového řádu
Základní úprava dodatečného daňového přiznání je obsažena v § 141 DŘ, daňového řádu. Daňový řád rozlišuje dvě situace, kdy je podáváno dodatečné daňové přiznání:
a) "Povinné" podání (§ 141 odst. 1 DŘ) se týká případu, kdy daňový subjekt zjistí, že daň má být vyšší než poslední známá daňová povinnost (tj. ta, která byla správcem daně dosud pravomocně stanovena). Dodatečné daňové přiznání je pak poplatník povinen podat do konce následujícího měsíce po zjištění této skutečnosti s výjimkou situace, kdy není podání daňového přiznání přípustné. Dodatečně přiznaná daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání (§ 141 odst. 7 DŘ). Časovým omezením lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání a zaplacení daně je lhůta pro stanovení daně.
Právnická osoba za rok 2019 vykázala v řádném daňovém přiznání základ daně ve výši 3 000 tis. Kč, ze kterého vznikla daňová povinnost ve výši 570 tis. Kč. V říjnu 2020 se zjistilo, že v roce 2019 byl pronajatý prostor ve vlastnictví poplatníka, nicméně výnos z pronájmu ve výši 200 tis. Kč nebyl zaúčtován a ani zahrnut do základu daně. Poplatníkovi vznikla povinnost podat do konce listopadu 2020 dodatečné daňové přiznání na dodatečnou daňovou povinnost ve výši 38 tis. Kč.
Pokud bude dodržena lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání do konce listopadu 2020 a v téže lhůtě byla dodatečná daň zaplacena, pak poplatníkovi nebude vyměřena pokuta za pozdní podání daňového přiznání, bude mu vyměřen úrok za pozdní zaplacení daňové povinnosti.
b) "Dobrovolné" (fakultativní) podání (§ 141 odst. 2 DŘ) se týká případu, kdy daňový subjekt zjistil, že správná výše daňové povinnosti má být nižší než poslední známá daňová povinnost. Daňový řád v tomto případě podání dodatečného daňového přiznání umožňuje, ale nepřikazuje. Záleží tedy na vůli poplatníka, zda tuto možnost využije.
Právnická osoba za rok 2019 vykázala v řádném daňovém přiznání na dani z příjmů právnických osob základ daně ve výši 3 000 tis. Kč, ze kterého vznikla daňová povinnost ve výši 570 tis. Kč. V říjnu 2020 se zjistilo, že do roku 2019 nebyla zaúčtována spotřeba elektrické energie (nebyla vytvořena ani dohadná položka pasivní) ve výši 50 tis. Kč. Poplatník má právo, nikoliv však povinnost podat dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost ve výši 9,5 tis. Kč. Z podaného dodatečného daňového přiznání by vznikl přeplatek na dani. Žádné sankce poplatníkovi nehrozí.
c) Fakultativní (možné) podání (§ 141 odst. 4 DŘ) se týká také případu, kdy nedochází ke změně daňové povinnosti, ale dochází ke změně údajů, které sice nemění daňovou povinnost, ale nejsou daňovým subjektem v původním daňovém přiznání uvedeny správně.
Právnická osoba za rok 2019 vykázala v řádném daňovém přiznání daňovou ztrátu ve výši 400 tis. Kč. Ztráta byla vykázána také za rok 2018 ve výši 700 tis. Kč, nicméně poplatník přehlédnutím uvedl v tabulce E daňového přiznání údaj o vzniku daňové ztráty za rok 2018 pouze ve výši 70 tis. Kč. Ačkoliv daňová povinnost (nulová) i výše daňové ztráty za rok 2019 jsou stanoveny správně, má poplatník právo podat dodatečné daňové přiznání a výši ztráty za rok 2018 opravit. Poplatníkovi z podání dodatečného daňového přiznání nehrozí žádné sankce.
NahoruVýjimky z možnosti podat dodatečné daňové přiznání
Podání dodatečného daňového přiznání není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně (§ 141 odst. 3 DŘ).
Podání dodatečného daňového přiznání není přípustné také v případě, kdy dosud nebyla stanovena daňová ztráta, která je v dodatečném daňovém přiznání uplatňována zpětně. Toto omezení je však dočasné a ihned po stanovení daňové ztráty je možné dodatečné daňové přiznání podat (§ 38zh ZDP).
Poplatník v řádném daňovém přiznání za rok 2020 vykázal daňovou ztrátu ve výši 800 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že za zdaňovací období roku 2019 byla vykázána daňová povinnost, podává poplatník spolu s řádným daňovým přiznáním roku 2020 (dne 20. 6. 2021) také dodatečné daňové přiznání za rok 2019. Do doby stanovení daňové ztráty správcem daně za rok 2020 není možné na zdaňovací období roku 2019 podat dodatečné daňové přiznání a to ani v případě zjištění jakékoliv chyby tohoto zdaňovacího období.
NahoruAdministrativní požadavky na podání dodatečného daňového přiznání
V dodatečném daňovém přiznání uvede daňový subjekt rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění. Tyto náležitosti jsou přímo předepsány ve formuláři dodatečného daňového přiznání. V případě podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší, nebo v situaci, kdy se daňová povinnost nemění, je nutné uvést také důvody podání tohoto dodatečného daňového přiznání (§ 141 odst. 5 DŘ).
NahoruNásledky podání dodatečného daňového přiznání na lhůtu pro stanovení daně
Pokud je dodatečné daňové přiznání podáno ve lhůtě posledních 12 měsíců před uplynutím lhůty pro stanovení daně, lhůta pro stanovení daně se prodlužuje o 1 rok.
Poplatník podléhající povinnému auditu účetní závěrky v dubnu roku 2020 zjistil chybu v daňovém posouzení nákladu na poškození cizího majetku, a to ve zdaňovacím období roku 2017. Jednalo se o částku 800 000 Kč, která byla původně vyhodnocena jako nedaňová, což se ukázalo jako chybný přístup.
Podání dodatečného daňového přiznání není povinností, ale právem poplatníka. Jedním z posuzovaných kritérií, zda dodatečné daňové přiznání podat, či nikoliv, je také vliv tohoto kroku na běh lhůty pro stanovení daně.
Lhůta pro stanovení daně kalendářního roku 2017 uplyne 1. 7. 2021. Sledujme dopady podání dodatečného daňového přiznání na běh lhůty pro stanovení daně roku 2017 v závislosti na datu podání dodatečného daňového přiznání:
- Dodatečné daňové přiznání na rok 2017 bude podáno v dubnu 2020. Lhůta pro stanovení daně se nezmění (1. 7. 2021).
- Dodatečné daňové přiznání za rok 2017 bude podáno v listopadu 2020. Lhůta pro stanovení daně roku 2017 se posune o jeden rok, tj. na 1. 7. 2022.
NahoruDůvody pro podání dodatečného daňového přiznání
Důvody pro povinnost či možnost podání dodatečného daňového přiznání je možné rozdělit na:
a) Zjištění původně chybného účetního či daňového postupu
Nejčastěji se jedná o:
-
Chybné účtování nákladů či výnosů, či naopak jejich nezaúčtování.
-
Mimoúčetní chyba v podobě nesprávného vyhodnocení daňové účinnosti nákladu či osvobození (zdanění) výnosu.
-
Mimoúčetní chyba v podobě nesprávného uplatnění (či naopak neuplatnění) odčitatelných položek či slev na dani.
b) Dodatečná změna rozhodnutí poplatníka
Může se jednat o:
-
Následné rozhodnutí o uplatnění, či naopak neuplatnění odčitatelných položek od základu daně, a to včetně novinky v podobě zpětného uplatnění daňové ztráty.
-
Změnu způsobu uplatnění výdajů fyzické osoby.
Věcně neexistují žádná omezení, která by podání dodatečného daňového přiznání bránila. V dodatečném daňovém přiznání na dani z příjmů je možné dodatečně uplatnit nejen původně neuplatněné daňově účinné náklady, ale i zapomenuté či původně neznámé odčitatelné položky od základu daně (včetně darů). Toto se týká i daňové ztráty, pokud bude uplatněna ve lhůtě podle § 34 odst. 1 ZDP.
Účetní chyba a její účetní a daňové souvislosti
Poplatník do účetního období roku 2019 nezaúčtoval náklady na dopravu svých výrobků zákazníkovi, ačkoliv byla v tomto období uskutečněna (celková výše 300 000 Kč). Na tuto skutečnost nevytvořil ani dohadnou položku pasivní. Na chybu se přišlo v souvislosti s tím, že dopravce vymáhal zaplacení faktur, které nebyly v účetnictví. V tuto dobu bylo nejen uzavřené účetnictví, ale bylo také po lhůtě pro podání daňového přiznání za rok 2019.
Daňové řešení:
-
Poplatník podá dodatečné daňové přiznání na rok 2019, kde do řádku 112 daňového přiznání náklad uplatní.
-
Výsledkem bude nižší daňová povinnost o 57 000 Kč.
Účetní řešení v roce 2020 pomocí účtu Jiný výsledek hospodaření minulých let:
Chyba ve vyhodnocení daňové účinnosti nákladu a její daňové souvislosti
Poplatník ve zdaňovacím období roku 2019 chybným způsobem vypočítal daňové odpisy, které byly nesprávně nižší. Chybu zjistil v prosinci 2020.
Daňové řešení:
-
Vzhledem k tomu, že chyby ve zrychlených odpisech je nutné opravit, podává poplatník 17. 1. 2021 ve lhůtě do konce měsíce následujícího po zjištění chyby (31. 1. 2021) dodatečné daňové přiznání na rok 2019.
-
Změna bude provedena v tabulce B daňového přiznání, čímž se změní rozdíl mezi výší účetních a daňových odpisů (řádek 50 nebo 150).
Účetní řešení v roce 2021:
