dnes je 22.12.2024

Input:

Dohoda o práci na dálku sjednaná podle § 317 ZP - varianta č. 2

4.9.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 16 minut

3.3.8.2
Dohoda o práci na dálku sjednaná podle § 317 ZP – varianta č. 2

JUDr. Věra Bognárová

Dohoda o práci na dálku sjednaná podle § 317 ZP

Zaměstnavatel ..................................................... . (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO) zastoupený ...............................................

 

a

zaměstnanec ................................... (jméno a příjmení), narozen dne ..................... číslo OP ....................... trvale bytem .........................

(dále jen "zaměstnavatel“ a "zaměstnanec“)

uzavírají tuto 

dohodu o práci na dálku.

1. Podle pracovní smlouvy uzavřené dne ............... zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v pracovním poměru jako ............................. (uvést druh práce) s místem výkonu práce ...........................(uvést místo výkonu práce).

2. Zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodli, že zaměstnanec bude od........... (uvést konkrétní datum), případně do ...... (uvést konkrétní datum) konat práci na dálku (mimo pracoviště zaměstnavatele), a to takto:

  • v rozvržené pracovní době Po až Pá od 7,00 do 15.30 s přestávkou na jídlo a oddech v rozsahu 30 minut od 12. 30 do 13. 00, nebo

  • v rozvržené pracovní době Po až St od 7,00 do 15.30 s přestávkou na jídlo a oddech v rozsahu 30 minut od 12. 30 do 13. 00, zbývající část do týdenní pracovní doby si rozvrhuje zaměstnanec sám podle dalších níže dohodnutých pravidel, nebo

  • v rozvržené pracovní době Po až Pá od 7,00 do 12.00, zbývající část do týdenní pracovní doby si rozvrhuje zaměstnanec sám podle dalších níže dohodnutých pravidel, nebo

  • zaměstnanec si pracovní dobu rozvrhuje sám, přitom je povinen být k dispozici zaměstnavateli prostřednictvím telefonu, informačních a telekomunikačních technologií v pracovní dny 9.00-11.00 a 13.00-15.00.

V případě, že si zaměstnanec část pracovní doby rozvrhuje sám (varianta 2 až 4):

Na pracovní poměr se vztahují všechna ustanovení zákoníku práce upravující pracovní poměr s výjimkami uvedenými v § 317 odst. 4 písm. a) a b) ZP. Zaměstnavatel se se zaměstnancem dohodl, že zaměstnanec bude práci konat ve výše uvedené pracovní době a zbývající část pracovní doby odpracuje v pracovní dny pondělí až pátek v rozmezí od 8 hodin do 20 hodin. Zaměstnanec nesmí pracovat v pracovní dny od 20.00 do 8.00, o víkendech a ve dnech, na které připadá svátek. Maximální délka směny může činit 12 hodin. Zaměstnanec je povinen čerpat přestávky na jídlo a oddech. Zaměstnanec potvrzuje, že nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce bude tyto přestávky čerpat alespoň v délce 30 minut. Zaměstnanec je povinen konat práci pouze v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, což je 40 hodin týdně, za shora uvedených podmínek. Nepřísluší mu mzda ani plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy nebo příplatek za práci ve svátek.

V případě, že si zaměstnanec část pracovní doby rozvrhuje sám (varianta 2 až 4): Pro účely poskytování náhrady mzdy podle § 192 a 194 ZP (dočasná pracovní neschopnost a karanténa) a čerpání dovolené se stanoví toto rozvržení pracovní doby do směn............(uvést konkrétní rozvržení např. Po až Pá od 8 hod. do 16.30 hod.).

3. Zaměstnanec bude práce konat v ...........................(uvést místo s adresou výkonu práce, případně více míst).

4. Zaměstnanec byl před započetím výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele zaměstnavatelem proškolen z předpisů upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci a byla mu předána Pravidla zaměstnavatele o BOZP pro výkon práce mimo pracoviště. Zaměstnanec potvrzuje, že sjednané místo výkonu práce (pracoviště) splňuje podmínky bezpečného výkonu práce. Zaměstnanec před podpisem dohody vyplnil Prohlášení o stavu pracoviště pro výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele, které je nedílnou součástí této dohody. K Prohlášení je přiložena fotodokumentace pracoviště. Zaměstnanec bude práci konat na tomto vyfoceném pracovišti.

5. Zaměstnanec je povinen bez zbytečného odkladu oznámit zaměstnavateli vznik pracovního úrazu, průběh úrazového děje a jeho následek. V případě vzniku pracovního úrazu je zaměstnanec povinen zaměstnavateli, příp. osobě pověřené zaměstnavatelem, zpřístupnit místo výkonu práce (pracoviště) k přešetření okolností vzniku pracovního úrazu.

6. Zaměstnanec je pro výkon práce vybaven služebním notebookem se vzdáleným připojením a dalšími nástroji a pomůckami, o jejichž předání je veden záznam na kartě zaměstnance v evidenci majetku zaměstnavatele. Zaměstnanec smí pro výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele používat pouze technické vybavení, jímž byl vybaven zaměstnavatelem.

7. Pracovní úkoly a pokyny k účasti na poradách nebo pracovních schůzkách budou zaměstnavatelem zadávány společně s termínem a způsobem zpracování prostřednictvím emailové zprávy, jejíž přijetí a porozumění je zaměstnanec povinen potvrdit. Je-li zpráva doručena v době sjednané pro výkon práce v bodě 2, je zaměstnanec povinen zprávu potvrdit nejpozději do 30 minut od doručení. Při doručení zprávy mimo sjednanou dobu výkonu práce je povinen zaměstnanec přijetí a porozumění zprávy učinit při začátku nejbližšího dohodnutého výkonu práce.

8. Zaměstnanec je povinen zadanou práci odevzdat v termínu a způsobem, který je stanoven při zadání práce.

9. Zaměstnanec je povinen se na pokyn zaměstnavatele účastnit pracovních porad nebo pracovních schůzek osobně na pracovišti zaměstnavatele nebo prostřednictvím telefonu či videokonference.

10. Zaměstnanec je povinen vést elektronicky evidenci pracovní doby a případně zápis času stráveného jednotlivými činnostmi (time sheet) podle pokynů zaměstnavatele.

11. Zaměstnanec je povinen při výkonu pracovních činností z místa výkonu práce zajistit ochranu dat, údajů a informací souvisejících s výkonem práce a plněním pracovních úkolů dle podmínek stanovených jak v pracovní smlouvě, tak i v této dohodě, nebo v předpisech zaměstnavatele, a to před jejich možným zneužitím třetí osobou a před zveřejněním. Pokud zaměstnanec bude při výkonu své práce zpracovávat osobní údaje, je vázán mlčenlivostí a je povinen zajistit ochranu těchto osobních údajů před jejich zneužitím třetí osobou, nebo jejich zveřejněním, pokud k tomu neobdržel předchozí písemný souhlas subjektů údajů. Při zpracování těchto osobních údajů je zaměstnanec povinen dodržovat příslušné obecně závazné právní předpisy zejm. zák. č.110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, předpisy Evropské unie, zejm. nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679 (tzv. GDPR) a související vnitřní předpisy zaměstnavatele.

12. Varianta č. 1: Zaměstnavatel a zaměstnanec sjednali, že náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část podle § 190a ZP zaměstnanci nepřísluší.

Varianta č. 2: Zaměstnanci přísluší náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část podle § 190a ZP v paušální částce za započatou hodinu stanovené vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí.

Varianta č. 3: Zaměstnanci přísluší náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část podle § 190a ZP, které mu vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku a které zaměstnanec zaměstnavateli prokáže.

13. Varianta č. 1: Závazek z dohody na práci na dálku lze rozvázat dohodou zaměstnavatele a zaměstnance ke sjednanému dni nebo jej lze vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (výpovědní dobu lze sjednat v odlišné délce – kratší, anebo delší, musí však být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance). Dohoda i výpověď závazku z dohody musí být písemná.

Varianta č. 2: Zaměstnavatel a zaměstnanec sjednali, že závazek z této dohody nemůže ani jedna ze smluvních stran vypovědět.

14. V ostatním se sjednaný pracovní poměr nemění.

15. Tato dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzal zaměstnavatel a jedno zaměstnanec.

 

V ..................... dne ...................

 

 

 

................................

podpis zaměstnance

...............................................................
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

  • § 101 až 108 ZP

  • § 190 až § 194 ZP

  • § 317 ZP

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění

  • § 6 odst. 8 ZDP

  • § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP

Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se upravují osobní překážky v práci na straně zaměstnance

Komentář:

Zaměstnanec může v dohodě se zaměstnavatelem konat práci na jiném místě, než je (jsou) pracoviště zaměstnavatele. Ačkoliv je výkon práce na dálku běžně nazýván jako home office nebo práce z domova, nemusí se jednat o bydliště zaměstnance. Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout daleko větší volnost ve výběru místa tím, že mu umožní práci konat z jakéhokoliv místa, které si zaměstnanec zvolí, případně z okruhu míst, který je dohodnut. Může být dohodnuto i více míst výkonu práce na dálku buď obecně, nebo konkretizováno po jednotlivých dnech. Při tomto sjednání zákoník práce žádné omezení nemá. Dohoda o práci na dálku může být sjednána při vzniku pracovního poměru v pracovní smlouvě, v jeho průběhu jako změna pracovní smlouvy anebo jako samostatná dohoda o práci na dálku při vzniku pracovního poměru nebo kdykoliv v jeho průběhu. Výkon práce na dálku je možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Povinná písemná forma je novým požadavkem na základě novely zákoníku práce z roku 2023. Pokud zaměstnavatelé doposud dohodu o práci na dálku (dříve zpravidla označovanou jako home office) písemně sjednánu nemají, musí tak učinit do jednoho měsíce po nabytí účinnosti novely zákoníku práce z roku 2023. Obsah dohody o práci na dálku ale stanoven ani novelou zákoníku práce není, zaměstnavatel si může sjednat pravidla výkonu práce podle svých potřeb a samozřejmě také podle ochoty zaměstnance sjednat vzájemná pravidla, protože se jedná o dohodu, na které se musí dohodnout obě strany, tj. jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec.

Novela zákoníku práce nově připouští, aby zaměstnavatel mohl práci na dálku zaměstnanci také nařídit, tj., jednostranně mu určit výkon práce na dálku. Doposud zaměstnavatel toto jednostranné oprávnění neměl, sjednat práci na dálku bylo vždy možné pouze po dohodě se zaměstnancem. Některá opatření proti šíření epidemie v době covidové si však vynutila změnu právní úpravy, protože oprávnění zaměstnavatele nařídit za určitých přesně stanovených podmínek a pouze v určitém rozsahu výkon práce na dálku chybělo. Nařídit práci z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, může zaměstnavatel zaměstnanci písemně ve zcela výjimečných případech, a to pouze na základě opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona. Tímto zákonem je např. zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, nebo zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Nařídit výkon práce na dálku lze pouze na nezbytně nutnou dobu (například

Nahrávám...
Nahrávám...